Na konci zápasu ale svůj tým několikrát podržel. Postupně zlikvidoval ostrou ránu Holeše a vyznamenal se také v 88. minutě, v níž odvrátil na roh nepovedenou malou domů Tomáše Janotky směřující do prázdné branky. "To byla snad největší šance Hradce," pousmál se trpce brankář Sigmy.
Bodový zisk ze Slavie jste nepotvrdili. Proč se vám nepodařilo zvítězit?
Nebylo to z naší strany povedené utkání. Nedokázali jsme se prosadit v útoku a soupeři jsme hloupě pomohli k vyrovnání. Ten gól neměl padnout, zápas by se vyvíjel jinak.
Vyrovnání předcházel dlouhý aut Strnada, který propadl celou šestnáctkou. Kde se stala chyba?
Neporozuměli jsme si s Alešem Škerlem a míč nám utekl. Ale i když se dostal k Šislerovi, tak mě nenapadlo, že z toho bude gól. Bohužel mě přehodil. Byl to hodně zvláštní gól.
Hradec si hodně pomáhal dlouhým autovým vhazováním. Věděli jste dopředu o této zbrani soupeře?
Připravovali jsme se na to, že pokud bude hrát Strnad, budou dlouhých autů pravidelně využívat. Vlastně si tak pomohli k dalším standardkám. Auty měli místo rohů. Bylo to hodně nepříjemné.
Jak vás trápil další soupeř – ostré sluneční paprsky?
Slunce bylo opravdu hodně nízko a často jsem míč musel hledat. Nic se nezměnilo ani ve chvíli, kdy se pokutové území schovalo do stínu. Pořádně jsem neviděl až do konce zápasu.
Sigmě se nedařilo v přechodové fázi. Záloha nebyla motorem, jak měla být. Byl to také jeden z důvodů neúspěchu?
Těžko říct. Hry se pokaždé odvíjí od průběžného výsledku. Měli jsme udržet vedení do konce prvního poločasu. Hradec by pak musel otevřít hru, což by záloze i útoku pomohlo. Myslím si, že naším největším problémem byl inkasovaný gól.
V minulé sezoně Hradec v Olomouci zvítězil. Teď je z toho další ztráta. Jak je bolestivá?
Pořád jsme na začátku sezony, přesto je remíza nepříjemná. Nechci se hráčů Hradce dotknout, ale není to soupeř, se kterých jsme doma chtěli ztrácet. Na vlastním stadionu chceme všechny porážet, což se ale tentokrát nepodařilo.