I pro něj je překvapením, jakým způsobem vlétli do ligy. Ke dvěma cenným vítězstvím 2:1 v Mladé Boleslavi a proti Liberci přispěli jistým výkonem. Až na jednu chybu, když Jemelkovi uskočil míč v nebezpečném prostoru a liberecký Folprecht měl rázem vyloženou šanci. Jenže ji zazdil a tak se na kiks zrzavého stopera rychle zapomene.
Zvlášť, když s chybami se musí u mladších hráčů počítat, a tím spíš, když byla ojedinělá.
„Zatím klobouk dolů před Vencou Jemelkou, protože i v mých očích obrovsky vyrostl. Ještě rok a půl zpátky musím upřímně přiznat, že jsem si říkal, že tohle asi na ligu stačit nebude. Dnes všem dokazuje, i mně, že to na ligu stačí,“ chválí Jílek řízného leváka schopného hrát i na kraji, kde nastupoval většinu kariéry. „Je to klasický přírodní typ. Dokazuje přesně i to, že přístup a pracovitost je kolikrát daleko víc než talent samotný. Postupem času se pořád zlepšuje a zlepšuje. Uvidíme, kam až to dotáhne. Zatím velmi dobře.“
I zkušený brankář Miloš Buchta mu vysekl komplimenty: „O Jemelkovi jsem věděl, že na to bude mít, protože je to poctivý kluk, možná trošku hodný, to mu škodí. Budu mu říkat, aby byl větší fotbalová svině. Kvality má. Myslím, že to dotáhne daleko.“
Navíc působí, jako by první ligu hrál dávno, nikoli prvně.
„Jsou v ní šikovnější hráči než ve druhé lize, ale nemyslím si, že by v tom byl až takový rozdíl. První liga je takticky vyspělejší, ale třeba v rychlosti nejsou až takové rozdíly,“ řekl Jemelka klubovému webu.
Důvěru Jílka, který jej po přípravě překvapivě upřednostnil před jiným nadějným odchovancem, Janem Štěrbou, i zkušeným Alešem Škerlem, si užívá.
„Jsem hodně spokojený. Musím makat dál, abych se tam udržel a přidával prvoligové starty,“ bere příležitost pokorně. „Po zranění to bylo náročné, ale pomalu jsem se tam dostával. Musel jsem si ještě něco odkopat v béčku, pak jsem se zase dostal do áčka. A tady už jsem musel jen makat a čekat na šanci.“
Přírodní typ a statečný štít
Pokud by na kraji obrany vypadl kapitán Vepřek, bude pro Jílka první volbou i tam. „Myslím si, že teď se mnou trenér počítá na stopera. Ale stát se může spousta věcí, třeba bude kouč potřebovat, abych hrál vlevo, budu muset zaskočit tam.“
Jemelkovi na startu kariéry pomáhá, že už není vyjukaný zelenáč, a pak taky propracovaná kompaktní defenziva, do které dobře zapadl.
„Tím, že je tým delší čas pohromadě, že se moc nemění, tak máme taktiku více zaběhlou a naučenou, máme to dobře natrénované. Každý ví, co má dělat a to i obráncům hodně pomáhá,“ podotýká.
O kompaktnost defenzivy se stará i Kalvach na pozici šestky, defenzivního záložníka. Čistí prostor před Jemelkou. Dělá to s elegancí.
Odebírá míče a snaží se konstruktivně rozehrát dopředu, nikoli jen alibisticky odkopnout. Pokud mu to vydrží a ještě se zdokonalí, což se s dalšími zkušenostmi dá předpokládat, mohl by z něj vyrůst moderní štít.
„V tom prostoru má sílu, je schopen se napojit na naši ofenzivní hru, je dobrý do kombinační hry,“ cení si Jílek odvahy. A Buchta nadšeně přikyvuje: „Nebojí se hrát, výborně!“
Přitom Kalvach měl být spíš alternací za Michala Obročníka, který v létě přišel na hostování s opcí z Liberce. Jenže ho v přípravě trápilo zranění a Kalvach se šance chopil.
Olomoučtí fotbalisté slaví gól v přípravě proti Pardubicím. Střelcem je Lukáš Kalvach (vpravo).
Teď musí na příležitost čekat zkušenější Obročník. „Snil jsem o tom od začátku, co jsem v klubu. Konečně jsem to dokázal, je to super,“ váží si startů za Sigmu v lize. Minulý ročník hostoval ve druholigovém Táborsku a v dospělém fotbale se tak už otrkal.
I to mu teď pomohlo. „Hostování jsem bral tak, že mi může pomoci, že jsem zase v jiném klubu, že třeba herně vyspěju, získám zkušenost. A odměnou je, že jsem teď mohl nastoupit,“ vyprávěl na stránkách klubu.
Nejen on a Jemelka jsou budoucností nové dravé Sigmy. V sobotu od 16 hodin v Plzni ve šlágru jediných dvou dosud stoprocentních týmů v lize může od začátku za zraněného záložníka Jakuba Plška naskočit také Jiří Texl, další ligový nováček.
