1. Defenzivnější styl
Olomouc má technický tým, ale záhy poznala, že jen kvalitou na míči soupeře nezlomí. Trenér Václav Jílek se po třech kolech rozhodl změnit styl, sigmáci nehrají zběsile otevřeně. Snaží se o aktivní obranu. Bez míče protivníka napadají vysoko, umí i trpělivě počkat v bloku. „Hlavně jsme zlepšili defenzivu,“ odpovídá útočník Tomáš Chorý na důvod číslo jedna, proč se Sigma rozjela. „Hrajeme zezadu.“ Jílek doplňuje: „Největší rozdíl oproti prvním třem remízovým zápasům je v míře odpovědnosti a aktivity hráčů. Obranná fáze se velmi zlepšila. Zrychlili jsme dopředu, vzadu jsme zodpovědní. Nechci říct, že je situace ideální, všichni víme, že není. Nedominujeme 90 minut, ale jako trenér jdu do utkání s větším klidem, protože jsem přesvědčený, že hráči to odpracují.“
2. Zlom ve Vlašimi
Poslední minuta ve Vlašimi a stoper Jan Štěrba hlavičkou trefí první výhru v sezoně. Zachrání tím Jílka. Sice i po zápase jedná klubové vedení o jeho pozici, ale ve funkci ho potvrdí, ač podle informací MF DNES oslovila uničovského Jiřího Balcárka. Kdyby Štěrba neskóroval, Jílek by zřejmě skončil a Sigma by začínala odznova.
„Měli jsme i obrovské štěstí ve 4 .kole ve Vlašimi; vyhráli jsme v nastavení. Teď se o něčem bavíme, ale už to tady být nemuselo,“ přikývne Jílek. „Ve Vlašimi to bylo velké vítězství z pohledu kabiny. Po třetím kole jsem si sám vnitřně říkal, jestli to má cenu. Mé jméno se přetřásalo nejen mezi fanoušky, kteří už křičeli Jílek ven. Nebylo to příjemné, ale po Vlašimi jsem z hráčů cítil obrovskou energii. Nechci říct, že všichni bojovali za Jílka, ale byl to společný cíl. Tam se to zlomilo. Začali jsme si víc věřit. Jsem strašně rád, že se to otočilo.“
3. Trenér Jílek trefil sestavu
Konec hledání, zoufalé rotace. Základní jedenáctka si sedla. Jílkovi vyšel zejména přesun defenzivního univerzála Tomáše Sladkého z pozice štítového záložníka na post pravého obránce, kde nahradil dozadu nezodpovědného Martina Hálu. Letní posila Sladký na kraji obranné čtveřice září – dal dva góly, další přesnými centry nachystal. I jiné změny byly ku prospěchu – zařazení Zahradníčka na křídlo, kreativní Houska s Plškem jako „falešní“ defenzivní středopolaři, a především bijec Chorý na hrotu.
„Sedlo si to hodně. Sestava je stabilní, to mi taky pomáhá. Myslím, že to klape a je všechno dobré. Celý tým teď funguje fantasticky – ať to jsou náhradníci, Kuba Yunis, všichni. Táhneme za jeden provaz – a to se nám vrací,“ těší Chorého. „Už jsme si na sebe zvykli, sestava se moc netočí. Jsou tam automatismy a je to na hřišti vidět,“ pochvaluje si Jakub Petr, jenž se snaží pod hrotem zacelit díru po Ordošovi.
4. Jde to i bez štítu
Velká mužstva v Evropě to už dávno pochopila – i na postu šestky, tedy „defenzivního“ záložníka, hraje kreativní záložník. Nejen silový, ale především silný na míči. Sigmáci to splňují zčásti. David Houska s Jakubem Plškem silní na míči jsou, v soubojích by však mohli být ještě silnější. Ale jejich ofenzivní naturel se přeškoluje těžko. Ovšem na druhou ligu to stačí s přehledem. Houska se rozběhl jako dieselový motor.
Zklamání, že mu nevyšlo hostování v prvoligové Mladé Boleslavi, už přebolelo a jeho výkony se lepší. A Plšek i na pozici šestky či osmičky nepotlačuje svou hlavní přednost - zakončení; se třinácti góly je na čele tabulky střelců celé soutěže. Naposledy dal Prostějovu pět branek. Klobouk dolů, Jakube! „Když zpevníme střed hřiště, kde máme Kubu Plška, Davida Housku, kteří balon podrží, otočí hru, tak nemáme větší problém,“ chválí dispečery Chorý.
5. Hra dostala křídla
Trvalo to, ale Olomouc konečně dostala křídla. Nalevo Šimon Falta, napravo Tomáš Zahradníček. Rychlí odchovanci s dobrou kopací technikou. Jejich pasy zásobují ve vápně habána Chorého. Asistence jim naskakují, sami by se však měli víc tlačit do koncovky. Falta se trefil dvakrát, Zahradníček jednou.
„S jejich pracovitostí jsem spokojený. Na rychlosti ještě pracujeme, protože přímočarost u nich ne vždy byla na prvním místě. Na můj vkus je tam málo tahových věcí ve smyslu soubojů jeden na jednoho, koncovky a dotažení akce. Faltič to několikrát předvedl, Zahryho do toho pořád nutíme, aby se nebál. Předpoklady k tomu má,“ vidí Jílek ještě prostor ke zlepšení.
6. Bizon na hrotu
Před sezonou MF DNES psala, že 21letý Chorý by měl být v Sigmě v konkurenci Václava Vašíčka a Jakuba Yunise útočníkem číslo jedna. I díky zranění parťáků tuhle roli dostal a plní ji náramně. Nejde jen o 6 vstřelených gólů, ale o celkový přínos mančaftu. A ten je velký. Zaměstnává obranu soupeře, na svou výšku je pohyblivý, dobře napadá.
Platný je v defenzivě i ofenzivě, při standardkách zvlášť. Hraje ve formě a chodí mu pozvánky do reprezentační jednadvacítky. „Cítím se dobře hlavně po té stránce, že mně trenér důvěřuje a nasazuje každý zápas do základu,“ říká urostlý hroťák přezdívaný Bizon.
Souboje s ním stopery bolí. „Tomáš Chorý uhrává velké množství balonů. Je to pro nás velmi důležitý hráč. Nemyslím si, že by Yunis byl o tolik za Tomášem, jsme rádi, že máme možnost alternace, ale přece jen určitá míra vyspělosti a větší rychlost se nám hodí. Na Chorém je vidět, že sbírá sebevědomí, a dokáže to v zápase prodat. I když jsou situace, které špatně vyhodnotí. Ale v tréninku tvrdě pracuje a vrací se mu to,“ oceňuje Jílek.
