Slavia má za sebou tři nevydařená utkání: remízu po nevýrazném výkonu na Bohemians 1905, domácí debakl 1:5 v Evropské lize s Lille a porážku, kterou fanoušci neodpouští.
Čekáte, že byste mohl být odvolán?
To není otázka pro mě, to se musíte zeptat jinde.
Cítil jste v posledních dnech bezradnost?
Kdybych ji cítil, tak bych se na to vykašlal sám.
Myslíte si, že vás teď čeká nejtěžší práce u týmu Slavie za poslední dva roky?
Mně se zdá pořád těžká. Naopak, teď budu mít ještě větší motivaci. Kdy jindy by člověk měl ukázat sílu, než teď. Měli bychom ukázat, že umíme jít výš. Všechno si nejde nalajnovat a jet podle plánu. Ale teď přichází chvíle, které by člověka měly nakopnout.
Doma v lize jste prohráli po dvaceti zápasech. Proč?
Nedokázali jsme se prosadit v koncovce, i když jsme tam měli dost nadějných situací. A taky jsme měli problémy se standardkami soupeře.
Z jedné z nich jste inkasovali?
To rozhodlo. Kdybychom gól dali my, tak jsme asi vyhráli. A taky hodně důležité bylo, že jsme hned poté, co jsme gól dostali, neproměnili velkou šanci. Začínalo by se znovu a asi by pak zápas vypadal jinak.
Na vyrovnání jste měli celý druhý poločas.
Měli jsme tlak, trefili břevno, byly tam závary, ale nedali jsme nic. To jsme pak nemohli pomýšlet ani na remízu.
Obáváte se, aby vás porážka z derby nesrazila ještě níž?
Věřím tomu, že to tak nebude. Naopak, je tu moment, kdy musíme mít daleko větší motivaci. Do konce podzimu zbývá dost zápasů, abychom špičku ligy dohnali a vytvořili si dobrou výchozí pozici pro jaro.
Po téměř jedenácti měsících jste mohl postavit Vladimíra Šmicera. Jak jste s ním byl spokojen?
Uvažoval jsem, že by mohl jít od začátku, ale dlouho nehrál. Bavili jsme se o dvaceti, pětadvaceti minutách. Šel do hry, kdy jsme měli převahu a od Vládi to špatné nebylo. Víme, že umí kopat, že si umí najít místo, že dokáže hru zrychlit.