O tom, že o tehdy jedenadvacetiletého útočníka byl mezi slavnými pražskými kluby zájem, se vědělo už dlouho.
Vědělo se také, že největší naději šikovného střelce získat má Viktoria Žižkov. S tím také Lokvenc jedno říjnové odpoledne roku 1994 do Prahy vyrazil. Na druhý den bylo všechno přichystáno k podpisu smlouvy.
K němu však již nedošlo, Lokvenc se ještě v noci stal hráčem konkurenční Sparty. Tak přechodně se rodil Lokvencův přestup, který mu otevřel dveře do velkého fotbalového světa.
Dnes na to borec německé bundesligové Bochumi vzpomíná spíše s úsměvem.
"Rozhodně nemám čeho litovat," dívá se zpět na téměř deset let starou událost.
Tehdy na Žižkově vládl Vratislav Čekan a hodlal ji posunout nejen k českým, ale také k evropským výšinám.
Nadějný útočník z Hradce Králové se mu do naplnění jeho snahy náramně hodil.
Vedení východočeského klubu nebylo vysloveně proti a ani samotný fotbalista nic zásadního proti stěhování na Žižkov nenamítal.
"Pozvali mě do Prahy, zaplatili hotel a druhý den jsme měli podepsat smlouvu," vybavuje si reprezentační útočník den, který změnil jeho fotbalovou kariéru.
Jenomže součástí cesty do Prahy byla také jeho návštěva prvoligového duelu Žižkova s Ostravou.
Tam se začala odvíjet jeho cesta do sparťanského klubu. "Viděl mě tam jeden kamarád tehdejšího prezidenta Sparty Macha a hned za ním zajel," vypravuje třicetiletý fotbalista. Pak už šlo všechno velmi rychle. Sparťanská delegace ještě v noci navštívila hotel, s Lokvencem se záhy dohodla a Žižkov měl smůlu.
"Ještě v noci mi Vráťa volal. Poradil jsem mu Spartu. Vždyť to je nejslavnější český klub," vzpomíná na tehdejší chvíle Lokvencův otec. Syn ho poslechl. Když se po nové posile ráno začali činovníci Žižkova shánět, bylo pozdě. Lokvencův podpis byl na smlouvě se Spartou.
"Klub pak už všechno vyřídil," říká hráč, který se Spartou pětkrát vyhrál ligu. Letenští se s Hradcem opravdu dohodli, vedle finančního vyrovnání došlo také na hráčskou kompenzaci.
 Vratislav Lokvenc (v první řadě, úplně vpravo) v dorosteneckém týmu. |
