"Je to současný trend západoevropských klubů, doba divokých přestupů je pryč. Světový fotbal se omlazuje a hráči jsou vychováváni pro velkou kariéru," říká hráčský agent Pavel Zíka, jehož nejslavnějším klientem je brankář Petr Čech.
Právě on se však do Chelsea dostal z Plzně přes Blšany, Spartu a francouzské Rennes až jako dvaadvacetiletý a poměrně zkušený brankář. "Čecha jsme vedli českou cestou, ale doba se posunula," upozorňuje Zíka.
Ovšem jeho "vývoz" mladíků do zahraničí má i odpůrce. "Vidím v tom ekonomické zájmy, které převažují nad těmi sportovními," reaguje manažer Pavel Paska, který zastupuje třeba Tomáše Rosického.
"Být jejich trenérem nebo rodičem, tak hráče na tyhle stáže nepouštím," přidává se Ladislav Škorpil, kouč reprezentace do 21 let.
Kdo z nich má pravdu?
Stáž v jednom z velkoklubů může být pro české mladíky zajímavou zkušeností osahat si jiné prostředí, kde je vyšší fotbalová kultura. Záleží však na tom, jak se v konkrétním klubu pracuje s mládeží. Některé z nich zvou mladíky, jen aby "vykázaly" nějakou činnost.
Nevýhodou bývá jazyková bariéra i to, že podobná zkušenost může některému fotbalistovi stoupnout do hlavy a přestane na sobě usilovně pracovat. A to je začátek konce.
Z českých hráčů, kteří odešli do zahraničí ještě před dosažením plnoletosti se výrazněji prosadili pouze Jaroslav Plašil z Monaka a David Jarolím, dnes opora Hamburku.
Papadopulos, Svěrkoš či Vacek zapadli do podprůměru. Totálně zapomenut je třeba David Gögh, který před lety odcházel ze Sparty do Bayernu jako jeden z největších talentů českého fotbalu.
Možná i on doplatil na neuvážený odchod do cizího prostředí, ač měl občanský průkaz sotva pár týdnů. Dnes prý něco podobného nehrozí. Západoevropské kluby si nákupy řádně rozmýšlí a berou hráče, které sledují dlouhodoběji, mají o nich informace, protože každá povaha nesnese přesun z domova do cizí země.
Třeba trenér Gordon Strachan ze Celtiku se byl v Česku osobně podívat na vytipované mladíky, které mu doporučili skauti. Sice je hodně zaneprázdněný u prvního mužstva, ale podobná cesta se mu bohatě vyplatí. Fotbalisté z východních zemí, mezi které se Česko stále řadí, jsou totiž levnější a mají potřebnou kvalitu.
"Manažerům takových klubů zároveň už také jde o to, aby si tyto mladíky vychovávali k obrazu svému, všechno ohledně transferů je prostě cílevědomější," říká Zíka. "Ale nemluvíme o desítkách hráčů. Ty kluby si vybírají mladíky na posty, které jim v jednotlivých ročnících chybějí."
Cit pro výběr talentů má třeba Arsene Wenger, trenér Arsenalu. Ten si v rezervě Barcelony v roce 2003 vyhlédl neznámého šestnáctiletého záložníka jménem Francesc Fabregas. Teď je z něj hvězda týmu a reprezentant Španělska, který trochu popírá teorii, že brzký odchod je zkázou talentů.
Uspěje podobně i některý z Čechů? Šanci mít jistě budou. "Na léto hledáme hráče pro Barcelonu, Real Madrid a FC Sevilla," prozrazuje Zíka.
|
Paska: Vidím v tom hlavně ekonomické zájmy... Jsem proti Jaroslav Plašil to v Monaku zvládl. Po dohodě Slavie se společností ENIC Zatím si tam vede velmi dobře a je připravován na úkoly v prvním mužstvu. Ne jako hráč nějakého sportovního gymnázia. Pekhart trénuje s prvním mužstvem a Tohle má smysl, ale nesmysl je, když někdo půjde do akademie Chelsea jako brankář, když je tam Petr Čech. Ten |
|
...Vždyť nejde o přestupy, ale jen o stáže, namítá Zíka Jsem pro Kluby si dlouhodobě vyhlížejí mladé hráče, nechtějí je v žádném případě krást českým klubům. Ty zahraniční řeknou: Chceme ho vyzkoušet, jak se adaptuje v našem prostředí. Je to pouze stáž s vědomím mateřských klubů. Nikdo přece neříká, že se už hráč nevrátí. Může se stát, že stáž v létě přeroste v nějaký dlouhodobější pobyt. Všichni ti mladí, o nichž mluvíme, jsou pod profesionálními smlouvami, takže je nikdo ukrást nemůže. Kdyby jednou na přestup došlo, tak jen se souhlasem klubu a také rodičů, protože do osmnácti let to jinak nejde. |
Je to hnusný obchod s dětmi, zlobí se trenér
P r a h a - Ladislav Škorpil je odpůrcem odchodu hodně mladých a nevyzrálých fotbalistů do ciziny. Trenér reprezentační jedenadvacítky by české talenty radši viděl v domácí lize.
Takže byste mladíky do zahraničí nepouštěl?
Kdybych byl jejich trenér nebo rodič, tak bych je nepouštěl.
Proč?
A jaký to má smysl?
Mohou získat zkušenosti, jak to chodí v cizině. Pak mohou porovnávat.
Smysl můžeme hledat v tom, že jsou ovlivňováni názorem, že je to pro ně nějaká zkušenost, že tak přicházejí ve známost, že se zviditelní. Ale hráč je tam z jakých důvodů?
Povídejte.
Podepíšou s ním smlouvu? Asi ne. Budou ho přesvědčovat, aby šel do jejich fotbalové akademie nebo střediska? To je s velkou dávkou pravděpodobnosti možné. A to jsou jejich tréninkové možnosti o tolik lepší než u nás, aby šel pryč?
Tipoval bych, že ano.
Rozdíl je v tom, že tam mají dvanáct tréninkových hřišť, zatímco tady máme dvě. Rozdíl je v tom, že jim nabídnou lepší podmínky, lepší dres a lepší trávu. Ale rozdíl v náplni tréninků by být neměl.
A je, nebo není?
Hrajeme si na špičku světového fotbalu, ale tím, že posíláme hráče vychovávat jinam, se řadíme mezi rozvojové státy Afriky. Tady se s mládeží pracuje dobře. Já vím, že v tom hraje roli to, že za jedno euro dostanou kluby 28 korun.
Fotbalově to tedy podle vás mladíkům nic nedá?
Oni si z toho kvanta hráčů vyberou třeba deset, zařadí je do tréninkového procesu a možná jeden se chytí, ostatní nenajdou uplatnění. Jestli jde Vacek z Olomouce do Bielefeldu, tak mě nepřekvapuje, že čtu, že zase nehrál. Z hlediska výchovného je lepší hrát za Olomouc a jít přirozenou cestou přes Spartu nebo Slavii do ciziny. Ne takhle.
Někdo vám ale může namítnout, že třeba Plašil se prosadil cestou bez Sparty a Slavie.
Ano, Plašil se dává za vzor. Když se prosadí, má před ostatními náskok, naučí se řeč, zvykne si. Ale hráč musí mít určitou adaptabilnost v sobě. Podívejte se, jak dopadli Svěrkoš, Jun, Papadopulos, tedy hráči, kteří odešli pryč kolem dvacítky.
Sám jste říkal, že odcházejí z ekonomických důvodů. To je přece normální ne? Prostředky za tyhle hráče pak jdou do celého českého fotbalu.
Je to spíš ke škodě než k užitku. Je to hnusný obchod s dětmi. Víc talentů je ubitých než rozvinutých.
 TÁPE. Michal Papadopulos se z Baníku vydal do velkého klubu už jako mladý, v Arsenalu se však neprosadil. Dnes je v Leverkusenu, nehraje však ani tam. |
