Výprava se vrátila do Prahy o půl druhé v noci. Ve čtyři hodiny vyrazil do Ostravy s řidičem, jehož pro svého klíčového hráče vyslal klub. Vůbec se nevyspal. „Cestou jsem si trochu zdříml a pak jsem se ještě před tréninkem od půl osmé natáhl v kabině.“
Reprezentační akci osmadvacetiletý René Bolf hodnotí jako příjemné rozptýlení, jako vytržení ze stereotypního klubového života. Na hru v reprezentační obraně si chvíli zvykal, byť mužstvo stejně jako Baník brání v řadě. „V Ostravě ale víc využíváme ofsajd systém.“
Jací byli Řekové? „Nebezpeční, ze začátku se do nás pustili presinkem a nakopávali míče za naši vysunutou obranu. Trenér nás pak upozorňoval, abychom hráli víc zezadu. Důležité bylo, že jsme nedostali gól.“
Atmosféru v národním týmu si Bolf pochvaloval. „Bylo to, jako kdybych hrál v klubu. Většinu kluků znám. Poprvé jsem se setkal snad jen s Karlem Poborským a Pavlem Nedvědem. Vše bylo v naprosté pohodě.“ Může se v reprezentaci prosadit trvaleji? „To je otázka pro trenéra,“ říká Bolf. Netuší, zda se ho bude týkat i příští reprezentační sraz před přípravou s Itálií. To se tým sejde na čtyřdenním soustředění 18. května.
Na to teď René Bolf nemyslí. Baník čeká další ligový zápas, v neděli v Liberci. Bolf byl shodou okolností v reprezentaci obklopen libereckými hráči, v obraně hrál mezi Holeňákem a Johanou a ve druhé půli měl za zády gólmana Kinského. „O lize jsme se moc nebavili, ale Holeňák má pochroumaný kotník a Johana několik stehů pod okem, kvůli nimž i střídal. Uvidíme, zda budou proti nám hrát.“
