"Minulý pátek mi zavolal trenér Petržela a ptal se mě, jak vypadám," říká Petrouš. "Já na to, že jsem v pořádku. Tedy hlavně moje levá noha, která je po operaci přetržené achilovky."
Petrouš měl nabídku i od Brna, jenže to ho chtělo čtrnáct dní testovat na soustředění.
"Ale u Brna to bylo také jo a ne, čtrnáct dnů bych s nima trénoval a pak by z toho třeba nic nebylo. Tak jsem to vypustil."
Na poznámku, že se ještě mluvilo o Turecku, zkušený hráč reaguje:
"Byl jsem tam nedávno na dovolené, s pár známými od fotbalu jsem se tam sešel. Ale v turecké lize je teď všeobecně špatná situace, to víte, krize je všude. Takže ten telefonát trenéra Petržely přišel jak na zavolanou," pokračuje Petrouš.
Právě Petržela před mnoha lety Petrouše do nejvyšší soutěže přivedl, bylo to ještě ve vršovických Bohemians.
"Svým způsobem jsem Petrželovi za svou kariéru vděčný, tak mu to teď chci vrátit. Vůbec mi nevadí, že jdu do druhé ligy, spíš je pro mě velkou výzvou, abych mužstvu pomohl k rychlému návratu mezi elitu."
Petrouš už za Žižkov nastoupil ve středu proti Teplicím, dnes odehrál první poločas proti Slavii na turnaji v Čelákovicích.
"Nic podepsaného ještě není, ale příští týden si snad s trenérem Petrželou plácnem. On totiž nemluvil o žádných testech, prostě jsem párkrát potrénoval a hraju zápasy. Tak doufám, že teď ve Viktorce zůstanu, a že si za ní jednou ještě zahraju zase první ligu."
Petrouš se do českého fotbalu vrací už potřetí. Poprvé to bylo po angažmá v Kazani a Austrii Vídeň, to šel do Sparty a ne do Slavie, odkud se do ciziny vypravil. Podruhé odešel z Ankarasporu do Liberce. Nyní za sebou má působení v německém Aue a v Austrii Vídeň.
"Abych řekl pravdu, už mám té ciziny docela dost. Nijak mě to ven netáhne a chci už být taky s rodinou, která žije v Praze, mám dvanáctiletou dceru a osmiletého kluka," říká.
"A hlavně, rozhodně si nemyslím, že jsem tak starý, abych s fotbalem musel úplně končit. Proto jsem ve Viktorce, navíc u trenéra, který mi do velkého fotbalu pomohl," uzavírá Petrouš.
