"Každopádně mě to hodně překvapilo." Hudebníky ze vzdálené země podnítil Čech ke skladbě, kterou hrají na svých koncertech.
Jmenuje se "Soneto para Petr Cech", je zpívaná v portugalštině a ve zběsilém rytmu. Kytary při ní jen duní. "Je to zajímavé a mám z toho radost. Píseň pro mě ještě nikdo nesložil," usmívá se Čech.
Kromě názvu není v textu o brankáři přímo zmínka, ale autoři se v něm obracejí přímo na něj. A výhradně obdivnými slovy. Téměř jako by kolem Čecha budovali kult osobnosti.
"Budou má rozhodnutí stejně dobrá jako tvoje?" pějí například Brazilci v portugalštině. "Asi si někde tu píseň seženu a nechám si ji zřejmě přeložit. Naštěstí v Chelsea máme Portugalců dost. A pokudmě takhle skutečně oslavují, bude to příjemné zjištění," říká gólman.
Důvod, proč se stal právě Čech motivem brazilských muzikantů, není úplně jasný. Je možné, že popudem byla brankářova proražená lebka po střetu se soupeřem z loňského října. V písni jsou zmiňovány "jizvy ze života plného utrpení".
Song pro Čechaúryvek písně brazilské skupiny Fresno ... |
Když včera Čech přišel na letiště před odletem k zápasu v Belgii, v ruce se mu houpala černá helma, jež mu na hřišti chrání hlavu.
Gólman tak díky Brazilcům zaplul mezi sportovce, jejichž řada začíná neznámým atletem z antického Řecka, jenž posloužil jako model pro sochu Diskobola. I Čech jako sportovec inspiroval umělce.
O skokanu na lyžích Jiřím Raškovi napsal pohádku Ota Pavel.
Z hráčů Arsenalu dostal spisovatel Nick Hornby literární Fotbalovou horečku. Ronaldinhovi postavili v Brazílii sochu, kterou po neúspěchu na loňském fotbalovém šampionátu frustrovaní fanoušci zničili.
A Čech má vlastní píseň. Letí k němu z Jižní Ameriky a končí takto: "Jak jsi to dokázal, být takový, jaký jsi?"
