O radost portugalských fotbalových příznivců na EURO 2000 se měrou vrchovatou stará útočník Benficy Lisabon Nuno Gomes. Při pohledu na soupisku prvního semifinalisty turnaje zjistíme, že Nuno Gomes je vůbec nejmladším členem dvaadvacetičlenného kádru trenéra Humberta Coelha. Krátce po skončení šampionátu - 5. července - oslaví své čtyřiadvacáté narozeniny.
Pozornost domácí fotbalové veřejnosti získal Nuno Gomes v dresu Boavisty Porto. Patřil k nejlepším střelcům portugalské ligy a tak bylo pochopitelné, že nadějného útočníka získala v roce 1997 Benfica Lisabon. I v jejích barvách potvrzuje své střelecké schopnosti a nemálo těží ze spolupráce s českým reprezentantem Karlem Poborským.
Zatímco na klubové úrovni mu střílení gólů nečiní žádné problémy, v reprezentačním týmu se mu nedařilo. Od svého debutu v národním mužstvu (v roce 1996 střídal coby devatenáctiletý v utkání s Francií, v němž Portugalsko podlehlo 2:3) až do zahájení mistrovství Evropy odehrál za Portugalsko 12 zápasů, ale ani jednou neskóroval.
Možná i proto se čekalo, že útočnou dvojici vytvoří na šampionátu zkušenější Joao Pinto a Sá Pinto. Nuno Gomes však svoji střeleckou smůlu protrhl hned v úvodním střetnutí své reprezentace proti Anglii, když jeho trefa do sítě Seamana pečetila vítězství Portugalska v poměru 3:2.
Proti Rumunsku strávil na hřišti 55 minut, ale bez gólového efektu. V utkání s Německem ho trenér šetřil a poslal ho na trávník až na závěrečných 34 minut. Čtvrtfinálový zápas s Tureckem zastihl Nuna při střelecké chuti. Skóroval dvakrát vždy po přihrávkách Luise Figa. Jednou zamířil do turecké sítě hlavou, podruhé nohou.
Čtvrthodiny před koncem střetnutí ho Humberto Coelho za rozhodnutého stavu odvolal ze hřiště a dopřál mu, aby si vychutnal bouřlivý aplaus portugalských fanoušků za to, že rozhodl o postupu svého mužstva do semifinále. Ani tam to s ním obránci ať už Francie nebo Španělska nebudou mít jednoduché.
Pozornost domácí fotbalové veřejnosti získal Nuno Gomes v dresu Boavisty Porto. Patřil k nejlepším střelcům portugalské ligy a tak bylo pochopitelné, že nadějného útočníka získala v roce 1997 Benfica Lisabon. I v jejích barvách potvrzuje své střelecké schopnosti a nemálo těží ze spolupráce s českým reprezentantem Karlem Poborským.
Zatímco na klubové úrovni mu střílení gólů nečiní žádné problémy, v reprezentačním týmu se mu nedařilo. Od svého debutu v národním mužstvu (v roce 1996 střídal coby devatenáctiletý v utkání s Francií, v němž Portugalsko podlehlo 2:3) až do zahájení mistrovství Evropy odehrál za Portugalsko 12 zápasů, ale ani jednou neskóroval.
Možná i proto se čekalo, že útočnou dvojici vytvoří na šampionátu zkušenější Joao Pinto a Sá Pinto. Nuno Gomes však svoji střeleckou smůlu protrhl hned v úvodním střetnutí své reprezentace proti Anglii, když jeho trefa do sítě Seamana pečetila vítězství Portugalska v poměru 3:2.
Proti Rumunsku strávil na hřišti 55 minut, ale bez gólového efektu. V utkání s Německem ho trenér šetřil a poslal ho na trávník až na závěrečných 34 minut. Čtvrtfinálový zápas s Tureckem zastihl Nuna při střelecké chuti. Skóroval dvakrát vždy po přihrávkách Luise Figa. Jednou zamířil do turecké sítě hlavou, podruhé nohou.
Čtvrthodiny před koncem střetnutí ho Humberto Coelho za rozhodnutého stavu odvolal ze hřiště a dopřál mu, aby si vychutnal bouřlivý aplaus portugalských fanoušků za to, že rozhodl o postupu svého mužstva do semifinále. Ani tam to s ním obránci ať už Francie nebo Španělska nebudou mít jednoduché.
 Portugalec Nuno Gomes střílí první ze svých dvou gólů do sítě Turecka ve čtvrtfinále EURO 2000 |
