„Věřím, že se tímhle vracím do českého fotbalu a že budu Ústí nápomocný,“ řekl 57letý nástupce odvolaného Lukáše Přerosta. Olympijský vítěz a bronzový z mistrovství Evropy musí předposlední, usoužené Ústí nastartovat. Debutuje v pátek doma proti Vlašimi.
Proč jste opustil Polsko, kde jste měl dobré renomé?
Nešlo o nynější rozhodnutí, já se snažil dostat zpět do českého fotbalu už dříve, ale je to těžké. Zvlášť když jsem na 13 let sešel z očí i z mysli, kontakty zmizely. Skončil jsem v Polsku už v červnu, nechtěl jsem prodloužit smlouvu. A jsem rád, že přišla nabídka z Ústí. Konečně už nemusím dojíždět takovou dálku, nebudu 14 dní až měsíc v kuse bez rodiny. Ta to přivítala. Domů do Teplic to mám blízko.
Je Ústí dobrá šance na comeback?
V dnešní době poptávky práce se člověk nemůže ohlížet nalevo napravo. Jestli se chce fotbalem živit, nepřemýšlí, jestli je mančaft takový nebo makový. Jde do práce a dělá ji, jak nejlíp umí.
Vaším asistentem je Petr Fousek. Toho jste vedl jako hráče, že?
Ano, v Teplicích i při stříbrné sezoně 1998/99, tehdy jsem dělal asistenta Josefu Pešicemu. Fouskovy poznatky využiju, aby se to tady pohnulo. Preferuju systém 4-4-2, ale nevím, jestli ho za tři dny vtluču hráčům do hlavy. Navíc k němu musíte mít i vhodné typy.
Pár zápasů jste viděl. Jaký je tým?
Psychika je velice špatná. Za šest kol jen bod, to nikomu nepřidá. Nikdo si takový začátek nevykreslil. Určitě ale nepřišel kouzelník, který mávne hůlkou a najednou se všechno obrátí. Teď je potřeba udělat hlavně atmosféru, fotbalově jim za tři dny nic velkého nedám, to je běh na delší trať. Výkon se musí postavit na bojovnosti, na jednoduchosti. Věřím, že hráči k tomu přistoupí tak, že sami budou chtít zlomit nepříjemnou sérii. Já za ně určitě hrát nebudu.
Dělá se fotbal v Polsku jinak?
Ne. Všechno už je vymyšlené. Teď jen přesvědčit hráče, aby uvěřili ve svoje vlastní síly, ve své umění.
Nebudou se vám do tréninku ještě motat polská slovíčka?
Je možné, že v nervozitě a afektu se nějaké objeví, ale polština není tak daleká od češtiny, hráči mě tady určitě pochopí.
Čeho si během třinácti let v Polsku ceníte nejvíc?
Dvakrát jsem postoupil do druhé ligy. Taky si považuju, že jsem vydržel čtyři roky ve Flotě Świnoujście. A prakticky jsem odešel sám, neboť jsem dostal nabídku z Arky Gdyně, což je klub s tradicí, velkým jménem a krásným stadionem. Lidi ve Świnoujście na mě byli zlí, a já cítil, že potřebuji změnu. Přede mnou byl ve Gdyni Franta Straka, jen dva měsíce. Pak se tým rozpadl a já ho ve druhé lize budoval znova.
Kde jste pracoval naposledy?
V druholigovém Opole, jenže v minulé sezoně kvůli reorganizaci padalo deset mužstev a jen osm se udrželo. Nám se to nepodařilo a na to, kolik jsem toho odtrénoval, mi divize přišla dost nízko.
