Na mistrovství Evropy do Portugalska letěl Jiránek jako náhradník. Ale v obou vystoupeních národního mužstva si už zahrál. Proti Lotyšsku sice jen pět minut, ale druhé utkání s Nizozemskem odehrál už celé místo nemocného stopera Reného Bolfa. "To jsem nečekal," přiznal.
A hrát by měl dál. Bolf se sice uzdravil, ale proti Nizozemsku zklamal pravý obránce Zdeněk Grygera. A velká šance teď kyne právě pro Jiránka. "Počkejme, co řekne trenér," opakuje Jiránek.
Kouč však už rozhodl. Grygeru totiž nejdřív tvrdě kritizoval a potom na otázku, jestli si Jiránek vybojoval místo v základní sestavě, odpověděl kladně. "Asi se mnou byl spokojený. Snad ho příště nezklamu zase já," poznamenal.
Kdo je vlastně Martin Jiránek?
Mezi českými hráči určitě ten nejvýstřednější. V obou uších nosí náušnice, je hodně tetovaný a do červena obarvené vlasy má vyčesané do kohouta. "Asi trochu výjimka jsem," ví.
Když ho vidíte na tréninky v tričku bez rukávů, na pažích mu hrají velké svaly. "Narostly mi samy, i když do posilovny zajdu rád. Ale posiluju jen od pasu nahoru, abych nebyl neohrabaný."
Je to silový typ, na hřišti důrazný. Ale v reprezentaci byl spíš náhradníkem na pár minut nebo hráčem pro přípravné zápasy.
"Mužstvo vždycky šlapalo, takže nebyl důvod cokoli měnit," podotýká. "A nikdy jsem nebyl naštvaný, když jsem zůstával na lavičce."
Kdybyste ho znali, věděli byste, že to od něj nezní jako fráze. V reprezentaci by se kvůli roli náhradníka nikdy nebouřil. "Vždycky jsem připravený mužstvu pomoct."
Pro trenér Brücknera má ještě další výhodu. Zahraje stejně dobře na kraji obrany i uprostřed. "Pro mě v tom rozdíl není," říká.
Kouč to využívá. Proti Nizozemsku začínal ve středu obranné čtyřky, ale zápas dohrál vpravo. "Jsem vděčný, když v národním mužstvu můžu hrát kdekoli. Nerozlišuju, jestli bych chtěl tam nebo tam."
Role středních a krajních obránců jsou však v týmu jiné. Po stoperech Brückner chce především bezchybnou defenzívu. Krajní beci by měli vyvézt míč a podporovat útok. "Ono je někdy lepší zůstat vzadu a vepředu nechat hrát ostatní. Pro útočení máme totiž výborných hráčů dost," podotýká. "Ale když se objeví díra, snažím se jít dopředu taky."
Několikrát to předvedl i proti Nizozemsku. Rychle dopředu a zase zpátky. Celý zápas se hrálo nahoru dolů. "Zahrál jsem si fakt dost. A měl jsem toho docela plný kecky."
Dokonce ho braly křeče v lýtkách. "Hodně záleží na pitném režimu a já se dlouho nemohl dostat k láhvi," vysvětlil. "Měl jsem docela strach, ale brzy to přešlo."
Je to pro něj dobře. Ve středu v posledním utkání základní skupiny proti Německu by v základní sestavě chybět neměl. Je to vlastně jistota.
A co se od zápasu čeká?
Němcům jde o postup. Musí Česko porazit, aby s ním byli ve čtvrtfinále. "Ale musí se o dost zlepšit. Ale i tak to bude pro ně těžké. Za nás asi nastoupí dost kluků, kteří zatím moc nehráli. A všichni se budeme chtít ukázat."
 Trénink Česka: Martin Jiránek. |
