Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nezapomenutelný „Bomber“ šéfuje v italském Janově fotbalové škole

Tomáš Skuhravý - Bývalý český reprezentant Tomáš Skuhravý. | foto: Jiří KoťátkoMF DNES

7 2009
Kde jsou ty časy, kdy Tomáši Skuhravému aplaudovaly vyprodané fotbalové stadiony. Dnes když vyběhne "Bomber" na pečlivě sestřižený trávník, visí na něm očima žáci, dorostenci a u zábradlí kolem hřiště maximálně pár jejich otců.

Třiačtyřicetiletý bývalý reprezentant je už pár let šéfem fotbalové školy v Janově. Na však v jeho FC, v němž si v první polovině devadesátých let podmanil celou fotbalovou Itálii. Ale o kus dál, v místním policejním klubu, který hraje v divizi.

"To ale neznamená, že by na mě v FC zapomněli, spíš naopak," říká Skuhravý o klubu, v němž se začátkem devadesátých let stal oním nezapomenutelným Bomberem. V dresu FC Janov nastřílel šedesát prvoligových gólů a dodnes je nejlepším klubovým střelcem.

Právě proto si v těch časech vysloužil od italských novinářů přezdívku "Bomber". Ta zdomácněla i v Česku, fotbalový internacionál tak pojmenoval i penzion, který před léty postavil u rodičů v Přerově nad Labem.

Co dnes dělají

příští úterý další internacionál

V osmnácti coby sparťanský náhradník nádhernou hlavičkou sestřelil slavný Real Madrid a vyřadil ho z Poháru UEFA. Ve čtyřiadvaceti se mu povedl hattrick na mistrovství světa 1990 v Itálii do sítě Kostariky, na šampionátu se trefil celkem pětkrát.

Italové zavětřili a po mistrovství už začal dávat góly za FC Janov. Italští fanoušci mu leželi u nohou, jedno, jestli fandili Juventusu, AC milán, nebo třeba římskému Laziu.

"Moc dobře dneska vím, že nic netrvá věčně. O to víc si ale vážím přízně janovských fandů, kteří na mě nikdy nezapomněli. A nejspíš nikdy nezapomenou," říká Skuhravý.

"Před pěti lety mě do Janova pozvali na jeden druholigový zápas, já se tam v poločase prošel napříč hřištěm a čtyřicet tisíc lidí bouřilo, jako když jsem tam dával góly v první lize."

Peníze a slávu však Skuhravý neunesl.

V Janově bral svého času v přepočtu téměř milion korun, pořizoval si rychlá auta, miloval rychlou jízdu, vytloukal diskotéky a rád se napil. Pak usedal za volant...

Byl přeborníkem na bouračky, hodně aut sešrotoval. Ze všech karambolů vyvázl takřka bez škrábnutí, dokonce i ze své nejtěžší havárie na podzim ve třiadevadesátém. To zničil zbrusu nový vůz Mitsubishi 3000, který dostal od prezidenta janovského klubu.

"Pospíchal jsem na trénink," zněla tehdejší Skuhravého verze.

Vyléčila ho až poslední vážná autonehoda v lednu 2000.

Skuhravý se svou octavií vjel v Praze na Smíchově do protisměru a čelně se střetl s protijedoucím mercedesem. Zranění obou řidičů byla díky airbagům jen lehká, Skuhravý měl roztrženou ruku a zlomených pět žeber. Zato škoda na automobilech byla kolem dvou milionů korun, protože mercedes se vzňal. Svědci nehody odhadovali, že Skuhravý se smíchovskou Nádražní ulicí řítil stotřicetikilometrovou rychlostí...

Tomáš SkuhravýFotbalový internacionál pak dostal pokutu 300 000 korun a tříletý zákaz řízení motorových vozidel.

"Auto samozřejmě mám, ale už nezávodím," ujišťuje Skuhravý, který několik let žije v Janově a v Praze se objevuje třikrát, čtyřikrát do roka.

V prosinci 1995 odešel hostovat z Janova do Sportingu Lisabon, ale tohle jeho angažmá dlouho netrvalo.

Za prvé ho trápilo zraněné koleno, za druhé po jednom z lednových zápasů, v němž ani nenastoupil, se zase zapomněl v jednom z lisabonských barů a druhý den se svým mercedesem naboural... Koncem ledna následoval vyhazov.

Smlouva v FC Janov mu skončila v červnu 1996, v srpnu téhož roku neuspěl na testech v Kaiserslauternu. Operované pravé koleno mu toho na hřišti moc nedovolilo.

Celý rok 1996 stál a v únoru 1997, když to zkoušel ve Viktorii Žižkov, ohlásil definitivní konec hráčské vrcholové kariéry. Po dvou těžkých operacích kolena, v pouhých jedenatřiceti...

Také mimo trávník to s ním šlo z kopce. Fotbalem vydělané peníze buď prohýřil bohémským životem, nebo je důvěřivě investoval do pochybných projektů. O všelijaké podvodníky, kteří se mu vtírali do přízně, nouze nebyla.

Zkoušel pracovat v žižkovském klubovém managementu, od června 2002 nastoupil jako sportovní manažer do Příbrami, kde pobyl necelé dva roky.

Kdo je Tomáš Skuhravý

Narozen: 7. září 1965

1982/84: Sparta

1984/1986: RH Cheb

1986/90: Sparta

1990/95: FC Janov

prosinec 1995/leden 1996: Sporting Lisabon

Reprezentace: 49 startů, 17 gólů, hrál na MS 1990 (čtvrtfinále)

Fotbalista ČSFR: 1991

Se Spartou titul 1984, 1987, 1988, 1989, 1990

S FC Janov semifinále Poháru UEFA v roce 1992

Člen Klubu ligových kanonýrů: 135 gólů

Závodně hrál fotbal naposled před čtyřmi lety v Kosoři. "Byla to třetí třída, předposlední soutěž vůbec, ale chodil jsem se proběhnout s kamarádama, bavilo mě to. Ale potom jsem přesídlil do fotbalové školy do Janova," říká Skuhravý.

A začal se zase zvedat.

Tehdy už spolupracoval s FC Janov, který mu nabídl funkce skauta.

"Vyhledával jsem pro janovský klub mladé talenty po celém světě. Byla to práce zajímavá, za jedním talentovaným klukem jsem se byl podívat dokonce až v Uruguayi. Ale pak jsem dostal nápad s tou fotbalovou školou."

Skuhravý vzpomíná, jak v Janově často chodil kolem nádherného fotbalového areálu, který patří už zmíněnému diviznímu policejnímu klubu. Na vstupní bráně nápis FC Polizia Genoa a areál jak vyhlášené velkokluby.

Tomu neodolal.

"Dostatek kvalitních tréninkových hřišť, která ani zdaleka nebývala obsazená. Říkám si, za zeptání nic nedáš, tak jsem to zkusil. Zašel jsem na sekretariát a povídám, že když mají takové tréninkové možnosti, dal bych dohromady fotbalovou školu pro mladé. Lidi z klubu mě samozřejmě znali a ten můj nápad se jim zalíbil," říká Skuhravý.

Samozřejmě tento projekt zaštítil svým jménem, které je pro tamní fotbalovou veřejnost nesmrtelné. A na jméno SKUHRAVY s neodmyslitelným přídomkem BOMBER se kluci slétají pořád.

"Udělali jsme nábor a začínali se sedmdesáti dětmi. A dnes se staráme o čtyři sta dvacet hráčů od pěti do osmnácti let," poznamenává pyšně Skuhravý, který pod sebou má řadu trenérů a téměř denně mezi ty talentované hráče chodí.

"I když to moje pravé koleno je malér, musím přece klukům jít příkladem. A tak tréninkové jednotky absolvuju taky. Doktoři mi už před lety řekli, že mě jednou čeká umělý kloub. Tak to oddaluju, jak to jde. Protože s umělým kolenem si prý už do míče nekopnu."

I když v Janově bydlí sám, úplně osamocený není.

"Starší jedenadvacetiletá dcera Michaela studuje v Miláně vysokou, obor modeling. A je u mě skoro každý víkend. Mladší patnáctiletá Federica je s manželkou Radkou v Praze, chodí tam na italské gymnázium a hraje florbal za Střešovice," říká internacionál s patřičnou otcovskou pýchou. "A teď o prázdninách za mnou žena s Federikou mají přijet."







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze