Zkušený útočník si ve zmíněném utkání 14. kola obnovil zranění lýtkového svalu. "Udělal jsem si to dvě kola předtím, když jsme hráli s Teplicemi, musel jsem kvůli tomu lýtku střídat," připomíná Vlček. "Pak jsem vynechal zápas na Žižkově a bohužel jsem to uspěchal proti té Olomouci."
Jste tedy vy i ostatní slávisté rádi, že ta nekonečná šňůra podzimních zápasů končí?
To tedy jsme. Vždyť jsme začínali už prvního srpna druhým předkolem Ligy mistrů se Žilinou, pak třetí předkolo s Ajaxem, do toho domácí liga, Liga mistrů a domácí pohár. A končíme dvanáctého prosince. Na počet zápasů jsou to skoro dvě sezony. A to jsem ještě nepočítal naše starty v národním mužstvu a v jedenadvacítce.
Ale nebýt zraněný, na zítřejší utkání se Sevillou byste se jen třásl.
Stoprocentně. Abych řekl pravdu, mně ta zápasová šňůra docela vyhovovala. A vlastně si ten zápřah pochvalovali i ostatní. Člověk v tom fofru nemá čas tu únavu vnímat. Vždyť nebyl zápas, ve kterém bychom fyzicky odpadli. Řekl bych, že tohle celé je spíš otázkou únavy psychické.
Souhlasíte s tím, že slávistické podzimní ligové prvenství se rodilo hned v úvodu soutěže?
Samozřejmě. Ať už jsme přes Žilinu prošli do druhého předkola jakkoli, i ten postup na penalty nám moc pomohl. Takže jsme pak dobře rozjeli ligu, sebevědomí nám ještě stouplo vyřazením Ajaxu a výsledkem bylo vyhraných prvních pět ligových zápasů.
Jaké podzimní zápasy byste zařadil mezi své nejpovedenější?
Každopádně ten s Ajaxem, když jsem při domácím vítězství dva jedna dal oba góly. Pak doma s Plzní, taky dva góly, a další dva góly jsem dal v Mostu. Ale nemluvím o těchto zápasech jen kvůli těm mým brankám, prostě jsem se cítil v herní pohodě, cítil jsem, že mi to zkrátka jde.
A nejdůležitější slávistické podzimní vítězství?
Těžko vybírat to nejdůležitější, protože vždycky rozhoduje celková bilance. Ale pochopitelně že nejvíc nás těšilo vítězství na Spartě, kde jsme vyhráli po třinácti letech.
Byl jste rád, že jste se na Letné nepotkal s domácím stoperem Řepkou, který byl v trestu?
Nebudu zastírat, že jsem to uvítal. Ale kdyby Řepka hrál, v žádném případě bych mu neuhýbal.
Jak jste se dostali z potupné říjnové porážky 0:7 na Arsenalu?
To nám pomohl právě ten rychlý sled zápasů. Druhý den jsme si to rozebrali a už jsme měli v hlavách důležitou ligu v Liberci. Nebyl prostě čas nějak se tou sedmičkou trápit, fotbalový čas utíkal fofrem.
Kterého slávistu byste označil nejlepším hráčem podzimu?
S tímhle mě netrapte. Ať přemýšlím, jak přemýšlím, ukázat na jediného hráče, to opravdu nejde.
Co bude podle vás na jaře nejdůležitější, abyste současné vedení v ligové tabulce dotáhli k titulu?
Aby se nám vyprázdnila marodka. Je sice pravda, že na podzim jsme se s absencemi zraněných klíčových hráčů vypořádali překvapivě úspěšně. To fakt nepamatuju. Jak ve Slavii, tak i v jinde jsme se vždycky modlili, aby nevypadla nějaká opora. A najednou máma v kádru dvacet lidí, z nichž může nastoupit a odvést hodně dobrou práci kdokoli. Jenže nikde není napsáno, že bychom tyhle potíže stejně dobře zvládali i na jaře.
Vzpomínáte na jaro 1995, kdy Slavia před Spartou vedla také o pět bodů, ale potom v Edenu nastoupil za sparťany tehdejší letenský manažer Chovanec, v poslední minutě dal jediný gól zápasu Nedvěd a nakonec to Sparta dotáhla k titulu?
Vzpomínám, byl jsem tenkrát v Bohemce, tedy v té pravé, ve vršovickém ďolíčku. Tehdy jsem se na to díval v televizi a z toho Pepy Chovance jsem byl fakt u vytržení.
Myslíte, že by sparťané koncem března mohli na Slavii přijít s nějakým podobným překvapením?
To jako, že by proti nám nastoupili trenér Bílek s asistentem Sieglem? I když, kdyby proti nám v říjnu nastoupil Siegl, určitě by nám gól dal. Ale teď vážně - něco takového se stoprocentně nestane. Bude spíš záležet na tom, jestli Sparta neudělá v zimě na přestup nějakého opravdového bombarďáka. Ale to se nejspíš nestane taky.
A co Toleski, makedonský kanonýr z Mostu, který ze severočeského klubu odchází? Namíří do Sparty, nebo do Slavie?
To opravdu netuším. Ale kdyby přišel k nám, jistě by pomohl.
Považujete za většího jarního konkurenta Spartu, nebo Teplice?
Všeobecně se říká, že to bude Sparta. Ale já se nebojím nikoho a klidně to samé můžu říct za spoluhráče. Že není proč se bát, to ukázal podzim.
 Slávisté Daniel Pudil a Stanislav Vlček oslavují rychlý gól ve sparťanské brance. |
