Teplice patří po finanční stránce mezi nejbohatší, ale též nejstabilizovanější kluby. „Bývalé reprezentanty jsme kupovali vždy především pro jejich hráčské kvality. Trenéři si je přáli,“ tvrdí Hrdlička.
Nejlepší služby odvedl první z internacionálů - Michal Bílek. Jako kapitán dovedl tým k 2. místu a do předkola Ligy mistrů. Krátce tu působil i jako trenér. „Po lidské i fotbalové stránce přinesl do Teplic spoustu profesionalismu,“ chválí Hrdlička bývalého hráče Sparty a Žižkova.
Naopak ve špatném se rozešel s Martinem Frýdkem, jehož vykoupil po dvou letech nečinnosti z bundesligového Leverkusenu a Duisburgu. Předloni ho pak propustil z výkonnostních důvodů. Frýdek si stěžoval, že většinou nehrál na svém postu. „Říkali, že jsem příliš drahý, aby se mě mohli zbavit,“ dodával. Angažmá nakonec našel v Xaverově, jen ve druhé lize. „Asi jsme měli trochu pravdy,“ podotýká Hrdlička.
Také útočník Robert Vágner vykládá, že se v Teplicích neuplatnil, protože měl ve smlouvě příliš vysoké bonusy za startovné. „Sám trenér Petr Rada si ho vybral. Podali jsme mu ruku, on ji nevyužil a teď po nás plive,“ reaguje Hrdlička.
Frýdek stál údajně okolo 5 milionů korun. Podobně jako ostatní bývalí reprezentanti měl nadstandardní příjmy. Stejně jako Horváth, jehož závazky převzali Tepličtí od tureckého Galatasaraye. „Vyplatilo se do nich investovat, zvedli image klubu,“ je přesvědčen Hrdlička.
Naopak Karel Rada či Gabriel přišli téměř zadarmo. Rada se sám vyvázal ze smlouvy ve Frankfurtu, Gabriel tu hostuje z Kaiserslauternu. Nálepku pohřebiště reprezentantů odmítá. „Většina podcenila změnu, žili ze jména. Třeba Slovák Semeník, fotbalista par excellence, tomu nedával všechno. A česká liga má dobrou úroveň,“ vysvětluje Hrdlička, proč se jeho fotbalisté nevrátili zpět na mezinárodní scénu.
Naopak z Teplic tam pronikl odchovanec Verbíř, oživený Brňan Kolomazník nebo krátce po přestupu do Slavie Vachoušek. „Každý z nich proslaví klub a přinese další peníze.“