A tuto bolestivou zkušenost už by kapitán týmu nerad zažíval znovu. V čem je současný čtrnáctý tým ligové tabulky podle něj silnější? "Jak mančaftem, tak zázemím klubu. Rozdíl je opravdu velký. Tenkrát finanční situace nebyla moc růžová. Nechci moc nadávat, ale peníze tady holt nebyly. Všechno směřovalo k tomu, že klub skončí tam, kde skončil. A byla by hodně veliká náhoda, kdyby Slovácko tehdy ligu zachránilo," vzpomíná Němčický.
Kdy jste si ve Slovácku letos vlastně naplno uvědomili, že hrajete o záchranu?
Asi už na podzim. Začátek sezony se nám moc nepovedl. Po pár kolech si člověk říká, že už by to přece mělo přijít. Představovali jsme si být někde jinde, ale už se nám to vzdalovalo. Na konci podzimní části už bylo jasné, že víceméně budeme hrát o záchranu. A to se ani teď nezměnilo.
S bojem o záchranu zkušenosti máte. Co je pro něj nejdůležitější?
Kdybychom to věděli, tak bychom to realizovali dřív a sestupovým příčkám už bychom byli vzdálení. Prostě musíte dělat body. (usměje se) V pozdější fázi sezony už je samozřejmě důležitá psychika.
Zeptám se jinak: dá se uspět i krásným fotbalem?
To máte těžké. Později už se honí jen body. Jestli je to krásným fotbalem, nebo vybojované a špatnou hrou, to je víceméně jedno. To vám poví úplně každý.
Ale třeba o víkendu jste v Ostravě ofenzivní fotbal předvedli. Byl to záměr?
Záměr to nebyl. Dali jsme rychle gól. Ofenzivně jsme hráli hlavně ve druhé půlce, v té první se ale Ostrava tlačila dopředu s velkým počtem hráčů, díky tomu se nám hodně otvíral prostor. My jsme měli hru dobře postavenou na brejky. Ve druhém poločase to chvílemi bylo opravdu nahoru – dolů. Pro diváka to mohl být dobrý fotbal.
Ale ten vyplynul spíš z vývoje zápasu a síly soupeře.
Je to tak. Někdy naopak chcete hrát ofenzivně, třeba v posledním domácím zápase proti Liberci, a nepovede se vám to. Soupeř vám chce hru nějak znepříjemnit. Někdy se vám podaří zahrát dobrý zápas, nastřílet góly, jindy ne. To není alibismus, tak to zkrátka je.
V útoku to teď týmu šlo, ale zároveň se po delší době zápas nepodařil obraně. Hodně jste to pak řešili?
Při důkladném rozboru u videa jsme si to samozřejmě vyříkali. Udělali jsme dost hrubých chyb. Předtím jsme vzadu dvakrát uhráli nulu, teď jsme dostali tři góly, což je samozřejmě moc. Dát totiž venku tři góly, abyste měli aspoň plichtu, to je moc. Ta matematika je zcela jednoznačná. Musíme se z toho poučit a příště se chyb vyvarovat. Nic jiného se k tomu říct nedá.
Máte nějaký bodový plán, který by měl k záchraně stačit?
To je ošidné, dělat si propočty. Teď nás čekají dvě hodně důležitá kola, ve kterých hrajeme doma s Bohemians 1905 a pak jedeme na Kladno. Ty zápasy mohou hodně naznačit, kam se bude spodní část tabulky ubírat. Musíme v těchto zápasech uspět.
Oproti Českým Budějovicím a Kladnu, vašim dvěma největším konkurentům v boji o záchranu, se můžete při domácích zápasech opřít o dvojnásobnou diváckou podporu. Je to výhoda, nebo spíš závazek?
Určitě výhoda. Naši fanoušci jsou výborní. Je rozdíl hrát, pokud na vás přijdou maximálně dva tři tisíce lidí, nebo nějakých šest tisíc, jako chodí u nás. A moc nás těší, že je zájem tak velký, i když nehrajeme úplně nejkrásněji. Celý český fotbal může být jenom rád, že Slovácko tak žije fotbalem. A my jsme za to rádi dvojnásobně.
