Čeští fotbalisté musí vyhrát, aby měli jistotu osmifinále. Remíza jim dává naději, po porážce na šampionátu končí.
Co se s mužstvem v zápase s Ghanou stalo?
Nic, co by se mělo přihodit. Prohráli jsme zápas, to je normální, to se stává.
Důvod porážky?
Nemohli jsme hrát to, co jsme chtěli. Když na mistrovství světa dostanete gól ve druhé minutě, tak se vám zbortí taktika. Pak jsme s nimi museli hrát nahoru dolů, což bylo hodně náročné. Oni na tom byli dobře, líp než my.
Vás po sedmdesáti minutách chytaly křeče.
Jo, to se mi nestalo tři roky, ale je to tak. Zkusili jsme běhat, zkusili jsme jim dělat problémy a být nebezpeční dopředu, i když do stoprocentní šance jsme se nedostali.
To překvapilo.
Nebylo to proti nim jednoduché, jsou fyzicky silní. Vydrželi s námi běhat a nedali nám žádný prostor. Když hrajeme s jedním útočníkem, tak jsme zvyklí si na soupeře počkat. Ale jak dostanete brzy gól, tak se všechno otočí a je těžké s tím něco dělat.
Ale vždyť jste na to měli osmaosmdesát minut.
Ještě jsme měli šanci na začátku druhé půle, když jsem dal gól, ale byl z ofsajdu. Kdybychom vyrovnali, tak by to byl úplně jiný zápas. Věřím si, že bychom vyhráli. Dostali bychom se konečně k naší hře, ale to se nám za celých devadesát minut nepovedlo.
Gól jste dostali po osmašedesáti vteřinách. Kde se stala chyba?
Nevím, bylo nás vzadu dost. Odražený míč se vrátil zpátky, ale asi jsme stáli špatně, abychom ho dali pryč. Nechat ve vápně volného hráče se na mistrovství světa nevyplácí.
Turnaj jste začali parádně výhrou 3:0 se Spojenými státy. Porážkou s Ghanou jste postup hodně zkomplikovali.
I když jsme Ameriku porazili, věděli jsme, že nemáme vyhráno. Proti Ghaně jsme chtěli minimálně bod, ale nepovedlo se. Teď jsme na tom ze všech nejhůř. Nemáme body, hrajeme proti nejsilnějšímu soupeři ve skupině a ztratili jsme další dva hráče. Takže se musí stát zázrak.
Proti Ghaně se ukázalo, že nahradit Jana Koller plnohodnotně nejde.
Já bych to tak neviděl. Měli jsme ho jen čtyřicet minut proti Americe, Milana Baroše vůbec. Nahrazovat ty dva by pocítilo každé mužstvo, to je realita. Musíme se s ní prát, ale je jasné, že jsme slabší. Navíc nebudeme mít Vráťu Lokvence ani Ujfiho.
Říkal jste, že budete čekat na zázrak. Nejsou ta slova příliš pesimistická?
Musíme zhodnotit možnosti, jak proti Italům hrát. Oni nám toho moc nedají, ale naděje umírá poslední. Máme malou šanci postoupit, ale musíme se o ní prát.
Malou šanci?
Myslím si, že moc velká není.
Vždyť to máte ve svých rukách.
To jsme měli i proti Ghaně a nebyli jsme to schopni uhrát. Dostali jsme se do situace, kdy si to musíme uhrát proti nejsilnějšímu soupeři.
Před deseti lety na mistrovství Evropy vám proti Itálii také nikdo nevěřil. A vy jste dal navíc gól.
Byli jsme ve stejné situace, ale měli jsme velké štěstí. Jeden zápas jsme prohráli, druhý vyhráli a pak se strašným štěstím remizovali a postoupili. Snad jen kdybychom měli takové štěstí, tak se s tím dá něco dělat. Uvidíme, třeba to ještě nebude můj poslední zápas za nároďák.
Kdyby se nepostoupilo, tak by byl?
To se uvidí, možné je všechno. Proti Itálii jsem před deseti lety pořádně začínal. Jestli to není osud.
