Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Nedvěd: Sebral jsem letadlo Schumacherovi

8 2003
Praha - Reprezentace už postoupila na mistrovství Evropy a její kapitán se přijel fotbalem bavit. „Žádný stres. Takových zápasů člověk moc nezažije,“ říká Pavel Nedvěd před sobotním zápasem v Rakousku. Přijel s celou rodinou: ze stříbrného terénního auta vykročila v černém kostýmu manželka Ivana, za ní vyskákala rozpustilá blonďatá dítka Ivanka s Pavlíkem.

Odpovědi Pavla Nedvěda ZDE 

Když se v hotelu Praha rozloučili, zašel si Pavel Nedvěd na oběd, pak strávil půlhodinku mezi novináři a objednal si „piccolo“, oblíbenou kávu po jídle. K tomu přikusoval cukrovinky. „Jo, sladkosti, ty já můžu.“

Až za týden opustí kamarády v reprezentaci, zajede pro tátu do nemocnice a odveze ho s sebou do Turína. „Je po operaci, vyndávali mu žlučník. Chci, aby si odpočinul, ne aby pořád dřel na zahrádce. A jako dárek mu chci přivézt tři body z Vídně.“

Národní tým už na mistrovství Evropy postoupil. Bude mít motivaci?
Můžeme být bez stresu, uvolnění, hrát pěkný fotbal. I to je motivace.

Je to velký rozdíl, když se hraje o vše jako minule s Nizozemskem?
Obrovský. Čas od času si rád zahraju bez stresu, i když si ani nepamatuju, kdy to bylo naposledy.

Myslíte také na to, že by mužstvo mohlo přijít o téměř dvouletou sérii bez porážky?
Porážka určitě jednou přijde, nač se ale stresovat? Máme na to, abychom v Rakousku vyhráli, i když nenastoupíme nejsilnější.

Baroš, Šmicer, Rosický, Grygera, Poborský, Ujfaluši... Ti všichni budou chybět, jsou zranění nebo v trestu.
Zaplaťpánbůh, že kvalifikace už je rozhodnutá... Ale pod trenérem Brücknerem chceme vyhrát vždycky, každý zápas.

Pod Chovancem to bylo jiné?
Pod minulým trenérem jsme v kvalifikaci vyhráli deset zápasů z deseti. Do srovnání trenérů bych se ovšem pouštět nechtěl.

Hodně jste se za poslední dva roky změnil.
Myslím, že dost. S trenérem Brücknerem jsme toho spoustu namluvili. Najednou cítím větší zodpovědnost a jsem klidnější. Dřív jsem problémy řešil s horkou hlavou.

Pro Brücknera máte jen pochvalná slova, on zase chválí vás. Čím to, že si tak rozumíte? Horká hlava a kliďas?
Ze začátku jsme se neznali, nikdy se nepotkali. Neřekl bych, že tam byla nedůvěra, spíš oťukávání, poznávání. Našli jsme k sobě cestu.

Skvělou formu máte v reprezentaci i v italské lize. S Juventusem vedete, v Lize mistrů jste dvakrát vyhráli. Chybí vám vůbec něco?
Výsledkově jsme na tom velmi dobře, ale na hřišti jsme získali víc bodů, než jsme si zasloužili.

Zůstává vám pořád stejný sen, vyhrát s Juventusem Ligu mistrů?
Zůstává, i když teď je to předčasné. Jsme na dobré cestě do osmifinále, pak se uvidí. No dobře... Vypadá to nadějně, vždyť o Juventusu se ví, že se rozjíždí pomaleji a v sezoně hraje čím dál líp.

Co vy a Zlatý míč? Přemýšlíte o trofeji, kterou koncem roku předává magazín France Football?
Jelikož to čtu každý druhý den v italských novinách, nemůžu říct, že mě to netěší. Ale nemyslím na osobní trofeje. Opravdu. Je to příjemné, ale ze spánku mě to nebudí. Mám radši úspěch týmu, pro ten hraju fotbal, ne pro sebe.

Kdybyste si měl vybrat: vyhrát Zlatý míč, nebo Ligu mistrů?
Bez přemýšlení to druhé.

Přece jen. Budete zklamaný, když se nenajdete v první trojici?
Už to, že můžu být nominovaný mezi padesátkou, je velké ocenění.

Často tvrdíte, že jako hráč ze země východní Evropy nemáte šanci. Ale vždyť sedm let hrajete v Itálii...
Já si opravdu nepřipouštím, že bych mohl dopadnout jako pan Masopust (jediný Čech, který získal Zlatý míč v roce 1962 - pozn. red.). O tom se mi nemůže ani zdát.

A co na to Josef Masopust?
Mluvili jsme spolu v létě v Příbrami, při zápase internacionálů. Říkal mi: Konečně mi všichni dají pokoj, protože Zlatý míč vyhraje další Čech. Takové uznání bych nečekal.

Zvlášť v Itálii vás uznávají jako superstar. Všude vás honí fanoušci.
A už nemůžu malou ani vyzvednout ze školy. Byl jsem tam poprvé a vrátil se o dvě hodiny později, protože mě malé děti zajaly a chtěly podpisy. A to jsem si myslel, že o fotbale nemají přehled. Snad bych mohl na třídní schůzky, tam děti nebudou.

Fanoušci si prý zjistili i číslo vašeho mobilního telefonu. Volali?
Každé dvě minuty někdo, nemohl jsem to zapnout. Jsi to ty? ptali se. Ne! říkám. Ale nevěřili mi. Změnil jsem si číslo. Co je horší, už mi volají i domů.

Ferrari, italská stáj formule 1, vám zase nabídla letecký speciál, že?
Přiletěl jsem s ním. Bylo to super. Hlavně syn z toho byl nadšený. Když všude viděl rudá loga s koníčkem, byl v sedmém nebi.

Je to hodně luxusní letadlo?
No, sebral jsem ho Michaelu Schumacherovi. Ne, vážně, Ferrari má pět takových. Létají s ním Schumacher, Barrichello i nejvyšší manažeři, má šest míst, takže je akorát pro Nedvědovic rodinku. Na dvě volná místa jsme dali tašky.

Nedávno jste byl na formuli u stáje McLaren, pozval vás český manažer Pavel Turek. To muselo Ferrari hodně žárlit.
Docela je to mrzelo. Juventus a Ferrari, to je jedna rodina. Od té doby jsem dostal spoustu pozvánek k Ferrari a teď mi gratis půjčili letadlo. Taky bych se měl v Modeně ve fabrice podívat na úplnou novinku, Ferrari 460. Nejdřív chci ale porazit Rakušany. Za ten dubnový debakl 0:4 v Praze na nás budou mít pěknou pifku.

Záložník Pavel Nedvěd přijel na sraz reprezentace i s manželkou a dětmi.

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze