Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nedvěd: od prvního zápasu k poslednímu. Přijde opravdu konec?

Pavel Nedvěd v neděli možná ukončí kariéru. | foto: Reuters

29 2009
Když fotbalista Pavel Nedvěd nastoupil k prvnímu ligovému zápasu v životě, sledovalo ho z tribuny 601 diváků. Když v neděli půjde k poslednímu utkání, budou mu tleskat desítky tisíc.

A nebo záložník Juventusu s profesionální kariérou ještě neskončí?

V jeho rozhodování bude zřejmě klíčové dnešní odpoledne. To má schůzku s vedením klubu.

"Nedvěd se chystá ukončit kariéru v zápase s Laziem, ale Juventus nechystá žádné rozloučení," diví se třeba italská média.

"Myslím si, že tohle je moje poslední sezona, co budu hrát v Juventusu. Vždycky všechno plánuju až na konci, ale tentokrát jsem to uspíšil. Rozhodl jsem se už o Vánocích," prohlásil záložník Juventusu v únoru.

Dal sbohem národnímu mužstvu, ale pak se vrátil. O konci kariéry mluvil už v předchozích letech a pokaždé si ji prodloužil.

Pokud však únorová slova po úvodním osmifinále Ligy mistrů na Chelsea myslel opravdu vážně, v neděli v 15 hodin na Olympijském stadionu v Turíně vyběhne k poslednímu utkání výjimečné kariéry. V závěrečném kole italské ligy hraje Juventus proti Laziu.

Právě v římském klubu se Nedvěd před třinácti lety odrazil až ke Zlatému míči 2003, ceně pro nejlepšího fotbalistu Evropy. Tenkrát 7. září 1996 v Boloni odehrál první ligový zápas v italské lize, Lazio prohrálo 0:1.

Ale to předbíháme. V té době měl Nedvěd za sebou tři mistrovské tituly v Česku se Spartou či stříbro z evropského šampionátu v Anglii.

Na ligovou premiéru jen 601 diváků

Bylo podzimní pondělní odpoledne v Praze roku 1991, přesně 28. října. Tehdejší Československo slavilo třiasedmdesáté výročí vzniku samostatného státu, když Nedvěd debutoval v nejvyšší soutěži. Na Julisce přišlo 601 diváků, Dukla porazila Vítkovice 3:1 a tehdy devatenáctiletý mladík odehrál devětasedmdesát minut.

Jestli v neděli v Turíně zamává fanouškům naposled, uběhne mezi jeho ligovou premiérou a derniérou 6425 dní. Je to téměř osmnáct let na vrcholové úrovni. "Už toho mám dost, věk nezastavíte, vždyť mi bude sedmatřicet. Fyzicky to ještě celkem jde, ale zmáhá mě to hlavně psychicky. Už je toho na mě opravdu hodně," líčil Nedvěd nedávno. Sedmatřicet mu bude v srpnu.

Do Dukly rukoval na vojnu jako , jeho mateřským klubem byla Plzeň, kde už v sedmnácti naskočil do druhé ligy. Ale po skončení základní vojenské služby se na západ Čech nevrátil - přestoupil do Sparty a zůstal v Praze.

V Dukle stihl devatenáct zápasů a tři góly. Poprvé se v lize trefil 22. dubna 1992 proti Interu Bratislava (2:0). Teď čeká na stý gól. Přijde v neděli proti Laziu?

Třikrát vyloučen za podzim

Pavel Nedvěd v dresu SpartyNa Letné to neměl jednoduché. Tehdejší sparťanský trenér Karol Dobiaš na jeho adresu řekl, že může být rád, když ve Spartě sedí na lavičce. Sám Nedvěd se na podzim 1993 postaral o kuriozitu: od 6. do 13. kola byl třikrát vyloučen.

"Dvě červené bych bral. Na Slavii jsem dal gól rukou a pak jsem ve skluzu trefil Kuku do paty. Celkově třetí beru s výhradami, protože doma s Viktorkou jsem první žlutou dostal za faul na Pavlíka, kterého jsem se ani nedotkl. Ale nemůžu se smířit s vyloučením ve Zlíně, kde jsem ve výskoku zadkem srazil Barbariče. Po zákroku jsem běžel dozadu bránit, když vtom na mě volal Roman Vonášek - kam běžíš, vždyť máš červenou," líčil Nedvěd tenkrát pro MF DNES.

Za první vyloučení měl trest na jeden zápas, za druhé dostal jen podmínku, za třetí mu disciplinární komise všechno spočítala a potrestalo ho zastavením činnosti na čtyři utkání.

I kvůli tomu neměl dobré vyhlídky pro jaro, ale pomohly mu zápasy za reprezentační jedenadvacítku, v kterých mohl hrát. Když mu vypršel trest v lize, dostal se do sestavy Sparty, postupně se vypracoval v oporu a slavil druhý titul. Přispěl k němu třemi góly.

Debut v národním mužstvu

Pavel Nedvěd v roce 1994Po skončení sezony v červnu 1994 debutuje v národním týmu v Irsku, Češi vyhráli 3:1 a Nedvěd odehrál posledních sedm minut. Další šance však přišla až po více než roce, v kvalifikačním utkání v Norsku byl u remízy 1:1.

To už začínal být hvězdou ligy, v ročníku 1995/1996 dal čtrnáct branek, ale Sparta prožila jednu z nejhorších sezon: skončila čtvrtá, na mistrovskou Slavii ztratila jedenadvacet bodů. Vyhrála však pohár, Nedvěd dal ve finále Drnovicím dvě branky, přispěl k vítězství 4:0 a se Spartou se tak parádně rozloučil.

Stříbro z Anglie, zlato v Itálii

Nedvěd už byl stabilním hráčem národního mužstva a na mistrovství Evropy v Anglii patřil k tahounům. Ve druhém utkání základní skupiny dal gól Itálii a přispěl k překvapivé výhře 2:1. Po šťastné remíze v dalším duelu s Ruskem tak český tým postoupil do čtvrtfinále. Porazil Portugalce, v semifinále na penalty zdolal Francii a v boji o zlato podlehl v prodloužení Němcům 1:2.

Senzační stříbro vyneslo několika hráčům lukrativní zahraniční angažmá, po Nedvědovi toužil Eindhoven, ale nakonec vyhrálo Lazio, které vedl italský trenér českého původu Zdeněk Zeman. A to byla záruka, že krajana i přes počáteční potíže s adaptací podrží.

Pavel Nedvěd (vlevo) v dresu Lazia Řím.

Nedvěd byl v Laziu pět let. A pro římský klub to byly zlaté roky. Na jaře 1999 vítězí ve finále Poháru vítězů pohárů,  Nedvěd střílí proti Mallorce vítězný gól na 2:1. Jeho branka z voleje ze 16 metrů je také poslední v soutěži, od dalšího ročníku se PVP už nehrál.

O rok později se Lazio stává po šestadvaceti letech italským mistrem. I s oporou Nedvědem.

Přestup za 1,6 miliardy korun

Ač je miláčkem fanoušků, ač je nadšen životem v Římě, ač šéf klubu Cragnotti tvrdí, že český záložník je neprodejný, nastává Nedvědova poslední sezona v Laziu.

Lazio má finanční problémy a Cragnotti v července 2001 souhlasí s nabídkou Juventusu. Cena v přepočtu 1,6 miliardy korun dělá z Nedvěda nejdražšího českého fotbalistu všech dob. Přichází jako náhrada za Zinedina Zidana, který byl tenkrát nejlepším fotbalistou světa.

Zhroutil se mi fotbalový svět

Ještě jako hráč Lazia prožije Nedvěd nevydařené Euro 2000, Česko ve skupině podlehlo domácímu Nizozemsku a pak i Francii. Závěrečná výhra nad Dánskem nic na předčasném konci týmu na turnaji nezměnila. Změna však nastala na místě kapitána, po Jiřím Němcovi přebírá pásku právě Nedvěd.

Ale v kvalifikaci o mistrovství světa se týmu příliš nedaří, končí druhý za Dánskem a musí do baráže proti Belgii. V listopadu 2001 tým prohrává v Belgii 0:1, nedaří se mu ani v odvetě. Když Wilmots dává v 86. minutě z penalty na 1:0 pro hosty, Nedvěd vzápětí fauluje, protestuje a podruhé žluté je vyloučen. Frustraci podtrhuje červená karta pro Baroše...

"Jestli se mi zhroutil svět? Ne, ale fotbalový ano. Byl jsem ochotný obětovat cokoli, abychom hráli na mistrovství světa. Ale nevyšlo nám to, nebyli jsme ve formě. Neměli jsme na to," řekl Nedvěd.

Zlatý míč

V té chvíli má za sebou první měsíce angažmá v Turíně, Nedvěd nezáří, ale kouč Lippi zůstává klidný a na českého záložníka nezanevře. Nedvěd tvrdě trénuje, na jaře je důležitou postavou při vítězství Juventusu v lize. A další ročník 2002/2003 má skvostný.

Tým dotáhl k obhajobě titulu a především do finále Ligy mistrů. Jenže v závěru semifinále proti Realu Madrid nesmyslně fauloval uprostřed hřiště a kvůli třetí žluté kartě v ročníku nemohl hrát proti AC Milán finále. Z tribuny sleduje porážku po penaltovém rozstřelu.

"Přišel jsem o největší zápas kariéry a prohráli jsme. Teď nevím, jestli budu mít chuť ještě něco dokazovat. Jsem strašně zklamaný," řekl tehdy pro iDNES.cz. A tam začal jeden jeho sen: vyhrát Ligu mistrů. Nejspíš si ho už nesplní.

Nedvěd líbá Zlatý míč

Zklamání z prohraného finále si však vynahrazuje koncem roku: 22. prosince 2003 dostává v Paříži cenu pro nejlepšího hráče Evropy za rok 2003. Pro fotbalistu neexistuje prestižnější ocenění než Zlatý míč.

"V životě by mě nenapadlo, že bych mohl podobnou cenu někdy vyhrát. Jsem moc, moc šťastný. Těžko se to dá popsat," řekl Nedvěd bezprostředně po ceremoniálu. Stal se teprve druhým domácím fotbalistou, který Zlatý míč získal. V roce 1962 ho dostal Josef Masopust.

Třetí místo z Eura a splněný sen o MS

Na jaře 2004 sice s Juventusem potřetí za sebou italský titul nezískal, přesto na závěr sezony nezapomene. Národní mužstvo uhranulo svět vystoupením na mistrovství Evropy v Portugalsku, ale úchvatná hra narazila v semifinále. Ještě než řecký stoper Dellas střílí v prodloužení rozhodující gól, Nedvěd v první půli s bolavým kolenem odkulhá a do zápasu se nevrátí.

Kvůli přetrvávajícímu zranění nemůže v létě pořádně trénovat, pomáhá Juventusu v kvalifikaci o Ligu mistrů, ale vynechává reprezentační akce. V italských novinách říká: "Už se budu věnovat jen Juventusu."

99 gólů

Nedvěd se může stát po Přemyslu Bičovském druhým záložníkem, který dá 100 ligových gólů a stane se členem

Klubu ligových kanonýrů. Dosud dal 99 branek, nastřílel je za čtyři kluby.

Dukla Praha
1991 až 1992

19 zápasů - 3 góly

AC Sparta
1992 až 1996

98 zápasů - 23 gólů

Lazio Řím
1996 až 2001
138 zápasů - 33 gólů

Juventus Turín
2001 až ?
212 zápasů - 40 gólů
(navíc 2. liga: 33 zápasů - 11 gólů)

Reprezentační kouč Karel Brückner tomu odmítá uvěřit. Tak Nedvěd v pátek 24. září 2004 oznamuje: "Vzdávám se dalšího působení v národním týmu. Budu se plně soustředit na doléčení zranění a výkony v Juventusu."

Přesto se do reprezentace vrací, ke změně rozhodnutí ho donutila touha hrát na světovém šampionátu v Německu. Česko už s Nedvědem v sestavě na podzim 2005 poráží v baráži Nory a po šestnácti letech postupuje na nejvýznamnější fotbalovou akci.

A Nedvěd? "Splnil se mi sen, už jsem v něj ani nedoufal Všichni víte, že jsem se rozhodl skončit, protože jsem se na nároďák necítil zdravotně ani herně. Teď musím poděkovat klukům i trenérovi, že mě vzali zpátky a já si s nimi mohl ještě zahrát."

Pád do druhé ligy

Na mistrovství světa byl Nedvěd jasně nejlepším českým hráčem, ale tým skončil už ve skupině, když v rozhodujícím zápase podlehl Itálii, pozdějším šampionům.

Jenže už před turnajem se objevily problémy v Juventusu. V italském fotbale propukla korupční aféra a nejvíc ji odnesl právě Nedvědův klub: přeřazen do druhé ligy, kde navíc začínal s odečtem.

Cannavaro, Thuram, Zambrotta, Ibrahimovic a další odešli. Nedvěd, Buffon, Del Piero či Trezeguet zůstali a pomohli klubu zpátky mezi elitu. Nedvěd mohl zamířit za lukrativními smlouvami do Anglie, ale zůstal. Oddanost, kterou projevil italskému klubu, mu nikdy v Juventusu nezapomenou.

Juventus: Pavel Nedvěd (vpravo) a Alessandro Del Piero.

Definitivní konec v reprezentaci

V srpnu 2006 se Nedvěd v Uherském Hradišti proti Srbsku rozloučil s národním mužstvem, odehrál 91. zápas, celkem dal 18 gólů. Víc startů za reprezentaci má už jen jeho kamarád Karel Poborský, nastoupil celkem ve 118 zápasech.

Nedvěd se naplno věnuje Juventusu, po návratu do první ligy znovu ožívá sen o vítězství v Lize mistrů, ale brzy se hroutí. Mužstvo letos končí už v osmifinále. A pro Nedvěda je to trpký konec: už v 8. minutě odvety s Chelsea po srážce s Anelkou odchází s naraženými žebry do kabiny.

Pokud v neděli opravdu řekne definitivní sbohem, zařadí se k nemnoha světovým fotbalistům, kteří Ligu mistrů nikdy nevyhráli.







Mužstvo Z V R P S B
1. Chelsea FC 14 11 1 2 32:11 34
2. Arsenal FC 14 9 4 1 33:14 31
3. Liverpool FC 14 9 3 2 35:18 30
4. Manchester City 14 9 3 2 30:15 30
5. Tottenham Hotspur 14 7 6 1 24:10 27
6. Manchester United 14 5 6 3 19:16 21
7. West Bromwich Albion 14 5 5 4 20:17 20
8. Everton FC 14 5 5 4 17:16 20
9. Stoke City 14 5 4 5 16:19 19
10. Bournemouth 14 5 3 6 19:22 18
11. Watford 14 5 3 6 18:24 18
12. Southampton FC 14 4 5 5 13:15 17
13. Crystal Palace 14 4 2 8 24:26 14
14. Burnley 14 4 2 8 12:23 14
15. Leicester City 14 3 4 7 17:24 13
16. Middlesbrough 13 2 6 5 12:15 12
17. West Ham United 14 3 3 8 15:29 12
18. Sunderland 14 3 2 9 14:24 11
19. Hull Football Club 13 3 2 8 11:28 11
20. Swansea 14 2 3 9 16:31 9
Mužstvo Z V R P S B
1. RB Lipsko 13 10 3 0 29:11 33
2. Bayern Mnichov 13 9 3 1 29:9 30
3. Hertha Berlín 13 8 3 2 22:13 27
4. Hoffenheim 13 6 7 0 25:14 25
5. Eintracht Frankfurt 13 7 4 2 19:11 25
6. Borussia Dortmund 13 7 3 3 31:15 24
7. 1. FC Köln 13 6 4 3 18:12 22
8. FC Schalke 04 13 5 2 6 18:15 17
9. Bayer Leverkusen 13 5 2 6 20:21 17
10. FSV Mohuč 05 13 5 2 6 23:25 17
11. SC Freiburg 13 5 1 7 17:25 16
12. FC Augsburg 13 3 5 5 11:15 14
13. Borussia Mönchengladbach 13 3 4 6 13:22 13
14. Werder Brémy 13 3 2 8 17:32 11
15. VfL Wolfsburg 13 2 4 7 12:18 10
16. Darmstadt 98 13 2 2 9 11:26 8
17. Hamburk SV 13 1 4 8 10:27 7
18. Ingolstadt 13 1 3 9 10:24 6

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze