Necítím povinnost vrátit se, říká zkušený fotbalista

O l o u m o u c - Pokaždé, co přiletěl z Kanárských ostrovů, kde hrál za Tenerife, upaloval Pavel Hapal rychle do Olomouce. Tam se cítí být doma. Tam chodí jeho syn do školy, odtud to má blízko i k rodičům do nedaleké vesnice Břest. Angažmá v Tenerife právě ukončil, ale olomouckému klubu své síly neodevzdává. Dřív skvělého záložníka reprezentace, který dlouho marodil se zlomenou holení, zlákala Sparta. V pondělí dopoledne bude na Letné připraven k prvnímu tréninku.

Vy jako patriot, který nedá na Olomouc dopustit, jdete do Prahy. S jakými pocity?
Abych pravdu řekl, vítám to. Dřív mi toho hodně uteklo, teď mám velkou šanci získat ligový titul a hrát Ligu mistrů. Sparta je nejlepší klub u nás, takže si téhle možnosti cením. Pak mám malou šanci, že bych se mohl ještě jednou dostat do reprezentace.
Loni na jaře jste přišel do Olomouce rozehrát se po těžkém zranění, které vám vzalo tři roky fotbalového života. Mateřský klub teď může cítit křivdu, že míříte do Sparty. Hodně si věřil, že bude mít Hapala zpátky.
I já jsem věřil, ale prostě mě nevykoupili. Osm a půl milionu korun zaplatila Sparta. Spousta lidí tím není nadšená, kdekdo mě za ten krok odsoudí. To jsem očekával.
Nemám ale povinnost vrátit se do Olomouce. Jsem profesionál.
Je ještě v profesionálním fotbale vůbec místo pro pocit, že srdcem patříte ke klubu, který vás vychoval?
Určitě. S Olomoucí jsem sblížený, pořád budu klukům fandit, budu s nimi. Až skončím, chci v Olomouci žít, cítím se tam být doma.
Těžko se ale od fanoušků dočkáte vřelého přijetí, až bude Sparta hrát v Olomouci. Reakce může být až zlostná. Nebojíte se jí?
Pár křiklounů přežiju. Lidi mě tam měli vždycky rádi, věřím, že budou i dál.
Možná jsou to ale plané představy. Nevím.
Měl jste i jiné východisko než jít do Sparty?Vlastně ne. Chtěl jsem být co nejblíž sedmiletému synovi, který v Olomouci žije se svou mámou.
Spíš jsem si myslel, že zpátky do Olomouce nechcete proto, že se rozvádíte.
To vůbec ne. S manželkou jsme se sice rozešli, ale to nic neznamená. Stále se respektujeme. S Lukášem bych chtěl být co nejčastěji, poslední půlrok mi šíleně chyběl. Kromě společných čtrnácti dnů na Tenerife a vánočních svátků jsem byl bez něho.
Teď ale budete bydlet v Praze, to je téměř tři stovky kilometrů od syna.
Oproti Tenerife je to strašně blízko.
Sednu do auta, vyjedu na dálnici a za chvilku jsem u něho.
Co vám kromě rodiny na Kanárských ostrovech chybělo?
Díval jsem se na zápasy jenom z tribuny. Nehrál jsem, a tak jsem ztratil chuť. Přitom jsem byl zdravý a celkem ve formě. Na klub jsem zanevřel. Když jsem ráno vstával, nechtělo se mi vůbec na trénink. To jsem nikdy dřív nezažíval. Musel jsem jinam.
Co rozhodlo pro Spartu?
Byla rychlá a schopná splnit požadavky Tenerife. Stačil třeba den dva, a buď jsem zůstal, nebo šel do německého Freiburgu.
Prezident Tenerife mě chtěl udržet, ale zároveň slíbil, že mi umožní odchod, pokud někdo zaplatí. Jsem šťastný, že to vyšlo.