„Arménie? To je jako všude, kam člověk přijede hrát fotbal. Vidí jen hotel a stadion, to stačí,“ říkal záložník Tomáš Rosický.
Národní stadion je útulný, hotel Marriott luxusní... Země pod Kavkazem je však nevšední. I pro fotbalisty.
Hned na letišti mužstvo vítal chumel zvědavců. Netlačili se, jen pár capartů se odvážilo poprosit o podpis.
U vytržení byl hlavně klučina v dresu Lazia Řím, kde dřív hráli Nedvěd s Poborským. Obě české hvězdy ve výpravě chyběly, takže si kluci museli najít jinou osobnost. „Rosicki, Rosicki,“ pokřikovali na hráče, který už seděl v autobuse.
„Když jsem na mapě viděl, jak blízko je Írán, dostal jsem trochu strach. Nikdy nevíte, co se přihodí,“ vyprávěl útočník Marek Heinz.
Ano, tuhle krajinu poznamenaly války a krev. Na jihu je Írán, na severu Gruzie, na východě Ázerbájdžán, za zasněženým vrcholkem biblické hory Ararat leží nenáviděné Turecko. Nebezpečná oblast.
V hornaté Arménii, která jako první země na světě přijala v roce 301 křesťanství jako státní náboženství, se po staletí bojuje. Země byla v područí Arabů, později Turků, mongolské Zlaté hordy i Peršanů. Pogromy a vyvražďování. Deset milionů Arménů dnes žije v cizině, emigrovali, báli se.
Ještě před pěti lety do arménského parlamentu vtrhlo komando teroristů a přímo v jednacím sále postřílelo devět členů vlády a vedení parlamentu. Z toho mrazí.
„Strach z Arménie? Ne, to bych se musel bát pořád a všude,“ říkal brankář Petr Čech. „Copak je bezpečno v Americe? Vždyť do Egypta si s sebou musíte brát lékárničku. To bych musel letět leda na Měsíc, abych měl úplný klid.“
Hráči si vážně příliš nevšímají zemí, ve kterých hrají. Cestují několikrát do měsíce, hrají evropské poháry a reprezentační zápasy.
„Já už v Arménii byl a pamatuju si jen to, že bylo hrozné vedro, čtyřicet a výš,“ pravil Tomáš Hübschman, obránce ukrajinského Šachťoru Doněck. V létě hrál v Jerevanu předkolo Ligy mistrů.
„Nám vážně stačí málo: mít solidní hotel, dobré zázemí na stadionu a po zápase honem domů,“ říkal Čech.
Na nádherný Ararat se však dlouze zahleděl i on.
Arménskou pýchou jsou koňak a kostely
Ve starobylé zemi hrají čeští fotbalisté. Tohle je Arménie - seznamte se.
Geografické údaje
Arménie se geograficky rozkládá na území západní Asie, nicméně administrativně i fotbalově zapadá do Evropy. Na jihu sousedí s Íránem, na severu s Gruzií, na západě leží Turecko. Na 29,8 tisíce kilometrů čtverečních žije 3,6 milionu obyvatel. Hlavní město Jerevan, dnešní dějiště zápasu, má 1,3 milionu lidí. Rodí se tam nejméně dětí na evropském kontinentu.
Historie
V roce 2001 si Arméni připomněli 1700. výročí prohlášení křesťanství oficiálním státním náboženstvím. Arménie je asi nejstarším křesťanským státem vůbec. Dokládá to i fakt, že po celé zemi stojí nejstarší křesťanské kostely na světě.
Současnost. Arménie byla součástí sovětského impéria, nezávislost získala 23. srpna 1990. Zároveň byly zavedeny státní symboly a hymna z roku 1920 čili z doby, než Arménii pohltil Sovětský svaz.
Měna
Platí se místní měnou s názvem dram, populární jsou i americké dolary. V Arménii je z českého pohledu levno, k velmi pohodlnému životu stačí asi 10 dolarů na den.
Časové pásmo
V porovnání s Českem je tam o tři hodiny víc. Zápas fotbalové reprezentace začíná ve 20.20 místního času, na Nově ho můžete vidět před půl šestou večer. Jinak však jedna z internetových stránek o Arménii píše: „Jako by se tam po ekonomickém rozpadu zastavil čas.“
Památné místo
Na hoře Ararat zakotvil podle Bible svou archu Noe, když opadaly vody po potopě světa. Vyslal odtud holubici s olivovým listem, a když se nevrátila zpět, věděl, že je boží zloba u konce.
Známé produkty
Vyhlášený je arménský koňak či zákusek medovník.
Slavní z Arménie
Několik slavných osobností má arménské kořeny. Například světoznámý šachista Garry Kasparov, hudební skladatel Aram Chačaturjan, americký spisovatel William Saroyan, francouzský šansoniér Charles Aznavour nebo kanadský režisér Atom Egoyan. Z fotbalistů se k arménským předkům hlásí někdejší francouzský reprezentant Youri Djorkaeff.
 Leninovo náměstí v centru arménského hlavního města Jerevanu. |
