"Už si ale budu muset sehnat zaměstnání. Jaké, to ještě netuším. Nejdřív vyřeším fotbal a pak práci. Ne obráceně," říká jasně. I když mu lékaři po nehodě, kterou prý neměl přežít, vzali ledvinu a slezinu, svého snu se nevzdává. Zase chce jednou kopat 1. ligu.
S jarem asi moc spokojený nejste, že?
Určitě ne. Chodil jsem hrát zejména za mostecké béčko, což mě, když to řeknu slušně, zabilo. Nechci podceňovat kvality hráčů béčka, ale přece jen to je divize.
Cítil jste, že byste na druhou ligu stačil?
Myslím, že kdybych fakt máknul, měl bych na ni. Ale byl jsem nějak zaraženej, nemakal jsem, jak bych měl. Vidím teď v Chomutově, že když člověk chce, jde to. Mám už 88 kilo, to je moje optimální váha. Konečně! Váhu dávám dolů, potřebuji hlavně posílit. Po fotbalové stránce na to mám.
Takže jste si mohl sám za to, že vám to v Mostě nešlo?
Bylo víc faktorů, co se sešly za ten půlrok, které pro mě nebyly ideální. Začal jsem i cítit nedůvěru ne od trenérů, ale od vedení. A jak ji dneska nemáte, nikam vás to neposouvá a zůstáváte na místě.
Jaký tedy byl půlrok v Mostě?
Odehrál jsem jen pár minut v prvním zápase. A pak až když mužstvo převzal trenér Barborík, měl se mnou velké plány. Chtěl, abych nastupoval,měl jsem hrát v Třinci. Poslední zápasy jsem ale nechtěl hrotit. Odmítl jsem to, v posledním utkání jsem nechtěl zachraňovat sezonu. Řekl jsem, že jaro dohraji v béčku. Ani za něj jsem nedal gól, byl jsem takovej začarovanej, moc jsem toho taky neodkopal. Bylo to spíš toulání.
Zdravotně jste návrat zvládl? Jak na něj zareagovalo tělo?
V Mostě jsem toho nenatrénoval tolik co teď v Chomutově. Za týden jsem tam naběhal spoustu kilometrů. Tělo je v pořádku. Jsem rád, že jsem dokázal zhubnout, začínám posilovat břicho. Nic se neozývá, všechno je v pořádku.
I v běžném životě?
Dozvuky ještě jsou, vždyť v květnu to byl teprve rok.Mám ještě hematom vzadu, v srpnu půjdu na kontrolu. K fotbalu mám však stále zelenou, dá se to zvládnout.
Sledujete i návrat útočníka Mikolandy na Žižkově, který je po transplantaci ledviny?
Vím, že taky nenastoupil. U něj jsou okolnosti trošičku jiné, ledvinu mu dávala maminka. Ale trenér Pulpit je hrozně rozumný v tom, že mu to nepovolil. Když si počká, letos 1. ligu okusí. Určitě se těší, ale musí být trpělivý.
Vy v Chomutově zůstanete?
Domlouvám se, uvidíme, jestli budou mít zájem. Trénoval jsem s týmem, hrál jeden zápas, ale na soustředění jsem kvůli angíně nejel. Příští týden se rozhodne. Chomutov by byl dobrý, mám to nejblíž domů, ještě blíž než do Mostu.
Máte i jiné možnosti?
Ještě jednu z Německa, ale zatím bych to nechtěl ventilovat, dokud nebudu domluvený s Chomutovem. Ten upřednostňuji.
I proto, že chcete pokračovat v restartu kariéry?
Ano, právě proto. Chci hrát fotbal ještě profesionálně. V Chomutově můžu být půl roku nebo rok na hostování, uvidíme, co bude v zimě. V Mostě mi skončila smlouva, ale jsem jejich hráč.
Co byste si od angažmá v Chomutově sliboval?
Nastřílet co nejvíc gólů, pomoct Chomutovu k co nejvyššímu umístění. Tiše vyhlásili boj o postup, k téhle vizi chci přispět.
Jaký tým je v Chomutově?
Ještě se dává dohromady, navíc jsem ho zažil v týdnu, kdy jsme jen běhali. Moc bych nechtěl chomutovský tým porovnávat s mosteckým. Kluci se snaží, mají chuť, parta je dobrá. Oba trenéry, Černého i Pfeiffera, znám z Mostu. Když se sejdou všechny faktory, které jsou potřeba, dalo by se s Chomutovem postoupit, i když 3. liga je nevyzpytatelná.
