V soutěžním ročníku, který se hraje systémem jaro – podzim, vstřelil za šest zápasů tři góly a Samara vede tabulku. Číslo 89, které šestatřicetiletý útočník nosí, září do dálky.
Teď musíte být u řeky Volhy král. Je to tak?
Samara nikdy v popředí tabulky nehrála, takže je tu velká pohoda. Ale na euforii je příliš brzy.
O titulu se nemluví?
Vůbec. Podívejte se na CSKA Moskva nebo Petrohrad, jak skvělé mají kádry, zázemí a hráče světové úrovně. A my? Doufám, že skončíme do pátého místa a dostaneme se do pohárů. Zatím jsem rád, že mužstvo šlape, že se dostávám do šancí, že moje góly přinášejí body.
V sobotu jste zařídil výhru 1:0 na hřišti Dynama Moskva a gólová střela se vám povedla.
Docela jo. Jirka Jarošík poslal z půlky dlouhý pas, já si ho zpracoval, přihrál spoluhráči, ten napálil jen obránce a míč se odrazil zpátky ke mně. Ze šestnáctky jsem to trefil přesně k tyči.
Myslíte, že nějaký gól ještě přidáte i v české reprezentaci? Před pár dny jste naznačil, že byste se mohl vrátit.
Jen naznačil. V případě nouze bych o tom uvažoval.
A nenastal už stav nouze? Kvalifikace je zatím nepovedená a trojice útočníků Baroš, Svěrkoš, Fenin byla navíc kvůli flámu z týmu vyřazena.
Teď to vážně neřeším. Kvalifikace se hraje až v září, do té doby snad konečně skončí doba bezvládí, bude nové vedení svazu, nový trenér.
Takže vás ze svazu ještě nikdo kvůli případnému návratu nekontaktoval?
Ne, vážně není proč. Bůh ví, co se v příštím půlroce stane, jestli kluci zůstanou v trestu, co bude chtít nový trenér, jakou budu mít formu. Nejsem nejmladší. Po zápase už mě všechno bolí.
