Liberecký kouč Vítězslav Lavička se nakonec rozhodl pro místního odchovance Jana Poláka, jemuž bude přesně za týden teprve osmnáct.
Zatímco třiatřicetiletý Hauzr se v prvoligové brance objevil po čtyřiaosmdesáté, pro mladičkého Poláka to byl v nejvyšší soutěži start premiérový.
"Že budu v základní sestavě, to jsem věděl od soboty. Trochu nervózní jsem na začátku zápasu sice byl, ale jak jsem dal pár míčů, všechno ze mě spadlo a pak už to pro mě byl běžný zápas," poznamenal Polák po zápase, ve kterém Slavia vyhrála 1:0.
A absence podzimních libereckých opor především v prvním poločase znát nebyla. Slávisté totiž nové muže v libereckých zadních řadách příliš neprověřili.
Brankář Hauzr vážněji zasahovat nemusel, přímá střela na něj nešla a několik soupeřových pokusů skončilo vedle.
Polák se staral hlavně o vysunutého Vlčka, jemuž důsledným napadáním nedovoloval přebírat centry a pasy z hloubi pole. Třikrát slávistického útočníka zastavil čistě, jednou faulem. Navíc Polák při libereckých standardních situacích pravidelně chodil do soupeřovy šestnáctky, ale míč na jeho hlavu nepřilétl.
Těžko říci, zda se po přestávce Hauzr nějak podílel na inkasovaném gólu. Krajčíkův přetažený centr z pravé strany byl znamenitě načasovaný a domácí gólman i kdyby na míč vyběhl, stěží by na něj dosáhl. A Polák se také mohl jen dívat vzhůru, jak si na centr naběhl Švento a hlavou skóroval.
"Nic jsme nemohli dělat jak my ve středu obrany, tak Zbyněk Hauzr," řekl Polák k inkasované brance. "Krajčíkovi se povedl opravdu parádní centr, který všechna přeletěl a skončil u nabíhajícího Šventa. Největší chybou ale bylo, že jsme nezachytili ten jejich bleskový brejk."
Dvacet minut před koncem se však Hauzr vyznamenal. Do jasné šance se prodral opět Švento, liberecký brankář ale bleskově vyběhl a gólovou střelu zblízka vyrazil.
Polák si svou nenápadnou práci ve středu obrany zastal spolehlivě. Už v nastaveném čase srazil na roh nebezpečný centr Vlčka.
"Ani Zbyněk Hauzr, ani Honza Polák mě nezklamali," uvedl trenér Lavička. Ten podle vlastních slov sáhl po Polákovi proto, že stoperů se mu jevil nejlíp v přípravě.
Pokud Zápotočný v některých momentech chyběl, bylo to při libereckých přímých kopech.
Papoušek dvakrát a Pudil jednou totiž stříleli jen do zdi. Tady však byla největší chyba na straně sudího Kociána, která se bál poslat slávistický val do předepsané vzdálenosti devíti a čtvrt metru. Místo toho celkem čtyřikrát bohorovně jen přihlížel, jak je zeď hostí sotva pět metrů od míče...
