Vypadáte dobře. Jak se vám daří, pane Brücknere?
To je škodolibá otázka. Můj organismus už prostě naskočil na jiný režim. Zvykl jsem si na to. Ze začátku jsem měl problémy, teď už jsem si zvykl na volnoběh.
Co říkáte poslední kritice národního týmu, který se probránil k vítězství na Kirin Cupu?
Kdyby nebylo ve fotbale kritiky, tak není fotbal – to je jasný. Přiznám se, že jsem poslední zápasy moc neviděl, protože jsem měl trošku problémy. Ale jestli mohu mluvit o kvalifikaci, pořád se nabízí druhé místo a baráž. A tak to bylo dané od začátku – od losu. Kritiky je plno, ale mužstvo se s ní vyrovnalo a do baráže půjde. Je pak otázka, jak v ní dopadne. Ale český fotbal není jenom áčko.
V mládeži jsme na tom lépe?
Viděl jsem sedmnáctku, osmnáctku, jedenadvacítku. A tam nářky, že naše ženy rodí geneticky špatné fotbalisty, neplatí. To je blbost. Akorát se s nimi musí pracovat. Nic průměrného neplatí. Jsou třeba nadstandardy od trenérů i hráčů. To se posunulo hrozně dál. Platí jen výjimečné věci. Ve všem.
Věříte, že jedenadvacítka na Euru uspěje?
Nejde o víru. Vemte si, kolik mužstev na tom turnaji není: Portugalsko, Německo, Nizozemsko. Šance se musí chopit za pačesy. Ale abych hovořil konkrétně: Myslím, že naši hráči mají něco, jak jsem mluvil o tom nadstandardu, ne ještě teď, ale mají předpoklad. Není to ještě velké top mužstvo, ale hrají týmově, práce tam je vidět. A v hráčích to je.
Mělo by na nich stavět i české áčko?
Takhle je to všude. Mluvily o tom osobnosti Španělska: do jejich nároďáků se nedostal nikdo, kdo neprošel jedenadvacítkou. Slyšel jste to? To je přece normální dobrý postup.
Sledujete údajnou korupční kauzu Sigmy?
Nesleduju. Já sleduju jenom pozitivní věci. Vyhýbám se zprávám. Prodává se Lobkowiczův palác, to také není pozitivní zpráva. Vědomě se tomu vyhýbám. Divám se na naši jednadvacítku – ta je pozitivní. O kauze Sigmy vím jen to, co napíšete. Nic víc.
