Na Žižkově vždycky byli spíš důrazní hráči než techničtí hračičkové. Takové poučce ale Folprecht odporuje. Právě on je ze současného kádru možná nejtechničtější.
Na první pohled je na něm vidět, že fotbalové myšlení má v sobě. Vždyť také minulou sezonu trénoval s áčkem Sparty, i když zápasy hrál většinou jen za rezervu.
"V první lize mám jediný start. Na jaře v Příbrami měla Sparta dost zraněných, a tak jsem nastoupil v základní sestavě," vzpomíná. "Byl to ten zápas, kdy se před inkasovaným gólem nedohodl brankář Blažek s Erichem Brabcem a my jsme remizovali jedna jedna. Kdo ví, jestli bych nedostal víc šancí, kdybychom vyhráli."
Proto Folprecht zatoužil po změně. Rád tak přijal nabídku Žižkova, kde je do konce podzimní části na hostování.
Druhou ligu jste mohl hrát i za béčko Sparty. Proč jste se rozhodl pro Žižkov?
Ve Spartě jsem se už rok připravoval s áčkem, jenomže jsem nedostal šanci. Hrál jsem za béčko a moc se nám nedařilo, hráli jsme o padáka. Proto jsem zatoužil po novém impulzu a řekl jsem mému manažerovi, že chci na hostování. Hlavně někam, kde bych pravidelně hrál.
Radil jste se s někým ze Sparty, jestli je hostování na Žižkově správným krokem? Třeba s trenérem Chovancem?
Ten je moc vysoko, aby podobné věci s námi mladými řešil. Všechno to měl na starost můj manažer Zíka, já to s nikým moc nerozebíral.
Měj jste nějaké nabídky z první ligy?
Na začátku byla možnost odejít do Bohemky, ale tam nakonec řekli, že už na mě nemají peníze. Sparta totiž i za hostování chtěla nějaké peníze, i když to není úplně běžné. Druhou možností byla Příbram, ale tam jsem zase neměl jistotu, že bych pravidelně hrál. Pak se ozvala Viktorka a bylo vidět, že o mě má zájem.
Jste zvyklý na vysokou úroveň zázemí, jak si teď zvykáte na skromnější podmínky?
Bylo by asi špatné, kdyby Sparta s nejvyšším rozpočtem v Česku měla stejné zázemí jako třeba Čáslav nebo Žižkov. Sice je to tady na Viktorce trošku skromnější, ale to rozhodně neovlivní sportovní výkon.
Druhá liga má za sebou sedm kol. Jak zatím své výkony hodnotíte?
První dvě kola jsem nehrál, což mě nakoplo k tomu, abych na sobě ještě víc pracoval. Teď už hraju pravidelně. Myslím, že až na zápas v Sokolově se mi celkem daří.
Smlouvu na Žižkově máte jen do ledna. Co potom? Nechtěl byste v klubu zůstat déle - co kdyby třeba Viktoria postoupila do první ligy?
Vůbec nevím, co se mnou v lednu bude. Když budeme hrát nahoře, Žižkov bude mít zájem a Sparta by mi nebránila, tak bych rád zůstal.
Je vám teprve devatenáct. Věříte, že se jednou do sestavy Sparty prosadíte?
Cesta to bude dlouhá. Když se na Spartu podíváte, tak jediným hráčem, který se v takhle mladém věku do sestavy prosadil, byl Tomáš Rosický. Rozhodně nemusím panikařit, že jsem se v devatenácti neprosadil ve Spartě, to je u mladých kluků celkem normální.
Myslíte, že vám v kariéře může hostování na Žižkově pomoct?
Určitě. Dostal jsem nový impulz, kvůli postupovým ambicím hraju pod tlakem a většinou celých devadesát minut. Pomůže mi to psychicky i fotbalově.
Upínáte se k několika sparťanským hráčům, kteří také nejdřív trávili několik sezon na hostování a pak šanci dostali?
Na mé pozici ve Spartě hraje Marek Matějovský, což je výborný fotbalista. Přitom ani on nezářil hned. Asi ve dvaadvaceti letech šel do prvoligového Jablonce, kde se vůbec neprosadil. Až potom, co se vrátil do Mladé Boleslavi, hrál výborně a dostal se až do anglické ligy. Takže vidíte - nemusím se nervovat, cestu mám pořád otevřenou a ještě mám dost času.
