Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Na Slovensku bych to postavil stejně, Koller byl jasná volba, bilancuje Hašek

Zleva svazový předseda Ivan Hašek a reprezentační kouč Michal Bílek | foto:  Michal Růžička, MAFRA

22 2009
"Kdyby šlo vrátit čas, postavil bych to na Slovensku stejně. Honza Koller měl fantastickou formu, viděl jsem ho v několika zápasech, na tréninku byl k neudržení. Byla to pro mě jasná volba," vrací se Ivan Hašek ke kvalifikačnímu zápasu na Slovensku.

Předseda fotbalového svazu a od svého červnového zvolení až do 14. října zároveň trenér národního mužstva se před Vánoci ohlíží za necelým půlrokem, co vládne českému fotbalu.

"Radši bych bilancoval až po roce, ale budiž," říká šestačtyřicetiletý Hašek.

"Vždyť hned po svém zvolení svazovým šéfem jsem říkal, že obvyklých sto dnů hájení nepotřebuju, byl jsem klidně pro, aby do mě novináři šli třeba už po týdnu."

Jak hodnotíte své působení u národního mužstva? Ve čtyřech kvalifikačních zápas jste uhrál remízu na Slovensku a doma se Severním Irskem, vyhrál jste se San Marinem a s Polskem?
Jen bych připomněl, že nebyl po ruce trenér. Oslovil jsem tehdy úspěšného kouče Jarolíma, který dvakrát za sebou vyhrál titul se Slavií a pro odborníky i fotbalovou veřejnost byl na začátku léta jediným správným typem. Jenže Slavia ho neuvolnila, vhodný kandidát po ruce nebyl, tak jsem vzal odpovědnost na sebe.

A jak tedy čtyři vzpomínané kvalifikační zápasy pod Haškem vidíte?
O Slovensku jsem se už zmínil. Rozhodl bych se stejně. Nikdo nemohl tušit, jak to s Kollerem nakonec dopadne. A jestli měl hrát Baroš od začátku? Po manželčině porodu dorazil k mužstvu až ve čtvrtek a v sobotu se hrálo. Při trénincích mě pak moc nepřesvědčil, tak zápas začal na lavičce. Když jsem ho pak na hřiště poslal, byl naším nejlepším hráčem a navíc vyrovnal na konečných 2:2. Možná byl nejlepší právě proto, že šel do zápasu až ve druhé půli.

Na závěr kvalifikace přišel bezbrankový domácí zápas se Severním Irskem...
Jestli mě z té mojí epizody reprezentačního trenéra něco moc mrzí, tak právě tenhle zápas. Chtěl jsem, abychom se s kvalifikací rozloučili vítězství, abychom udělali radost fanouškům, kteří za námi do Edenu přišli. A do poslední chvíle věřili a fandili. Přestože šance na postup už byla minimální, protože Slovinci by museli ztratit v San Marinu, což byla docela utopie.

Utopie taky byla, že národní mužstva vybouchne na listopadovém turnaji v Emirátech. Ale stalo se...
Bohužel. Na mužstvo dopadla oprávněná tvrdá kritika ze všech stran. Ale už se jaksi zapomínalo na to, že ti nejlepší v Al Ainu chyběli, že další dva hráči, Plašil se Sivokem, kvůli onemocnění a zranění na poslední chvíli do Emirátů neodcestovali. A ti, kteří pak hráli, se přesvědčili, že pokud budou chtít hrát za národní mužstvu, budou muset v tréninku hodně přidat.

Jenže silná hráčská generace odešla. Po Nedvědovi, Poborském, Jankulovském, Ujfalušim, Galáskovi a Kollerovi zůstává výkonnostní propast. Myslíte, že nastupující generaci bude stačit přidat v tréninku?
Jsem rád, že zmiňujete Pavla Nedvěda. Jistě se shodneme, že fotbalista od boha to nikdy nebyl. V národním mužstvu začínal až v necelých dvaadvaceti a v základní sestavě se poprvé objevil ve třiadvaceti. Ale o to víc před ním musíme smeknout, kam to dotáhl právě tou tréninkovou pílí. Dal fotbalu opravdu všechno a stal se nejlepším evropským hráčem. Noví Nedvědové asi nepřijdou, ale ten pojem tréninková píle není v tomto případě žádné klišé.

Co vedle ostudy turnaj v Emirátech českému fotbalu přinesl?
Trenér Bílek měl možnost zblízka poznat hráče, s nimiž by se v budoucnu mělo pro reprezentaci počítat. Věřte, že tohle poznání pro příští měsíce zanedbatelné není. Ostatně, Bílek tímhle turnajem u národního mužstva začínal a avizoval, že je to pro něj příležitost k vyzkoušení a poznání hráčů.

Ale prohrát s Ázerbájdžánem, to je přece jen silná káva.
Pravda je, že do světa šel výsledek Česko - Ázerbájdžán 0:2. Ale musíte vzít v úvahu naši sestavu i to, že měsíc předtím hrál Ázerbájdžán v kvalifikaci s nejsilnějším Ruskem 1:1. Ale pochopitelně, že i já vnímám prohru s mužstvem z druhé světové stovky jako ostudu. Jenže až někteří z těch, co byli v Emirátech, nastoupí za národní mužstvo zase, už to nebude poprvé, už nebudou nervózní a jistě ze sebe dotanou víc.

Po Emirátech se začalo hodně spekulovat, jestli je právě Michal Bílek tím správným mužem na postu reprezentačního kouče.
Spekulovat se začalo v médiích. Bílek ven, měli jistí novináři jasno. Ale kdo místo něj, to už neřekli. Přitom to byli ti samí, co v létě horovali pro Jarolíma. Ale kde je teď ten Jarolím, kterého jsem ostatně chtěl i já. Tak už to ale ve fotbale chodí.

Takže vy Bílkovi, někdejšímu spoluhráči ze Sparty, bezvýhradně věříte?
Samozřejmě. V červenci jsem si ho u národního mužstva vybral za jednoho z asistentů, dal jsem mu velké pravomoci, pozoroval jsme ho při práci a nakonec usoudil, že je nejvhodnějším typem. Je znamenitým fotbalovým odborníkem, má za sebou i výsledky, když se Spartou udělal double, má zkušenosti ze zahraničí. Reprezentanti ho berou, má autoritu, má u sebe dalšího výborného trenéra Komňackého, s nímž se ideálně doplňují i respektují. Jsem přesvědčený, že to půjde.

Začátkem března má hrát Česko přípravný zápas ve Skotsku. Tam už to bude ne rozdíl od listopadového turnaje reprezentační mužstvo v pravém smyslu slova?
V téhle chvíli můžu říct, že uděláme všechno, aby bylo opravdu co nejsilnější.

Z dalších termínů je jasný srpnový, kdy Česko hraje doma s Marokem. Co konec května, kdy má národní tým hrát dva zápasy s účastníky světového šampionátu v Jihoafrické republice?
Zatím můžu prozradit, že jednáme s Itálií, USA a Irskem. Víc říct nemůžu, ani jestli budeme hrát doma, nebo venku. Ale ústní dohodu bychom rádi měli do konce roku.

Jak jste s fotbalovým půlrokem spokojen coby svazový předseda?
Tohle sice fanoušky moc nezajímá, ale jsem spokojený například s tím, že si pomalu ale jistě sedá personálně přebudovaný svazový sekretariát. Ale něco se zase tak rychle stihnout nedá, takže ještě nejsou uzavřené různé audity, které jsme zadali. Každopádně by měla být lepší legislativa, pracujeme na nových svazových stanovách, jejichž návrh bychom chtěli dát na jaře k posouzení hnutí.

Můžete k těmto stanovám říci něco konkrétního?
Například bych rád, aby v nich bylo zakotveno, že valná hromada by měla být každý rok. Nyní je dvakrát za rok, z toho jednou za čtyři roky volební. Volby jednou za čtyři roky by zůstaly, ale mezi nimi by byly tři valné hromady nevolební. Jsem totiž přesvědčen, že skládat účty by mělo fotbalové vedení i další řídící orgány v hnutí jednou za rok. Takže pracujeme na tom, aby nevolební valná hromada byla už příští rok v červnu. Ale to už předbíhám, protože mimo jiné i tohle musí být zakotveno v nových stanovách.

Kdybyste měl svůj půlrok oznámkovat jako ve škole, jakou známku byste si dal?
Já se nikdy nehodnotím, takže si žádnou známku nedám. Ale svědomí mám čisté.

Jak vnímáte protest Slavie a Sparty proti rozlosování čtvrtfinále domácího poháru? Právě jejich mužstva na sebe ve čtvrtfinále mějí narazit.
Když se ten den dohadovalo, jak se bude losovat, jestli budou čtyři mužstva nasazená, nebo jestli se bude losovat z jednoho koše, byl jsem u toho. A ze zasedačky jsem odcházel se slovy, pánové, ať odtud po losu odcházíte jednotní. A ono to skončilo právě obráceně...

Co myslíte, bude se čtvrtfinále losovat znovu, nebo zůstane v platnosti los ze 4. prosince?
Tohle nechávám na odvolací a revizní komisi, do její práce nazasahuju. Ale můžu ujistit, že pro příští ročník tyhle dohady a protesty odpadnou. Jak se bude losovat, to rozhodne a fotbalový svaz a nikdo jiný. Kluby ať mají co mluvit do organizace první a druhé ligy, jsou to jejich soutěže. Ale domácí pohár je plně v kompetenci svazu.

Znamená to snad, že z jednoho koše se bude domácí pohár losovat od začátku?
První fáze by byla rozlosována zvlášť pro Čechy a zvlášť pro Moravu. Hlavně kvůli ekonomice, aby třeba hned v prvním kole nehrál Cheb například s Karvinou. A dál už bych si to představoval stylem padni komu padni. Jako je to v Německu, Anglii i v dalších vyspělých fotbalových zemích. Samozřejmě s tím, že silnější by hrál na hřišti slabšího.

Jak se díváte na zavedení používání videa ve fotbale, čemuž se FIFA urputně brání?
Jsem přesvědčený, že to video ve fotbale bude. A nevidím to na roky, spíš dřív. Všechno k tomu spěje, současný stav, při němž v kvalifikaci o mistrovství světa může někdo někoho vyřadit rukou, je neudržitelný. A že by se tím zápasy neúměrně protahovaly, to si nemyslím. Předpokládám, že limit pro využití jakéhosi tenisového jestřábího oka by byl dvakrát za poločas. Víc vyloženě sporných a okem rozhodčích nepostřehnutelných situací přece nikdy nenastane.







Najdete na iDNES.cz



mobilní verze