Česko pod koučem Michalem Bílkem poprvé zvítězilo (4:2) a úspěšný výsledek byl podložený solidním výkonem.
"Těžko říct, v čem to bylo, ale naši hráči k tomu přistoupili úplně jinak než v sobotním zápase s Tureckem," říká devadesátinásobný reprezentant.
"Ale samozřejmě musíme mít na paměti, že Američané jsou soupeřem z nižší kategorie než Turci. Nicméně to nesnižuje český výkon ani výsledek."
Nehodovi se vesměs líbily také individuální výkony.
"Pravda sice je, že brankář Čech se podepsal na prvním inkasovaném gólu, ale byla to jeho jediná chyba v zápase. Ve druhém poločase pak mužstvo několikrát významně podržel a pořád zůstává jedním z klíčových hráčů mužstva," říká Nehoda.
Z obránců internacionál vyzdvihl hlavně pravého beka Kušníra a stopera Sivoka.
"Kušnír ukázal, že jeho největší síla je v ofenzivě. Co umí pozice beka předvést dopředu po lajně, to je obdivuhodné. Horší to je, když na něj přijde nějaké rychlé křídlo, ale v budoucnu se Kušnír jistě i s tímhle vypořádá."
Největší dojem na Nehodu udělal Sivok, který v zápase s Tureckem pro zranění nehrál.
"U Sivoka mám jasno, tenhle fotbalista se vyprofiloval do role našeho nejlepšího stopera. Podle mě právě na Sivokovi bude v příštích letech naše obrana stavět," tvrdí někdejší znamenitý fotbalový kanonýr.
Středovou řadu Nehoda chválí jako celek.
"V té základní čtveřici nebyla slabina. Od nesmírně pracovitého Sionka, přes spolehlivé hráče Hübschmana s Polákem až po technického Plašila. S tím, co česká záloha předváděla v sobotu s Turky, se to srovnat nedá. A na Polákovi je vidět, jak se zápas od zápasu rychle lepší."
V útoku se Nehodovi "moc líbil" Fenin.
"Také on byl ve srovnání se sobotou jako vyměněný. Zahrál hodně dobře, sice jednu tutovku spálil, ale nakonec svůj povedený výkon přece jen gólem korunoval."
Když měl Nehoda promluvit o slabinách, poznamenal:
"Jak se všeobecně říká, pořád je co zlepšovat. Ale slabinou současného mužstva je, že v něm pořád chybí typický rozehrávač. Bez takového hráče bývá tým poloviční, o čemž jsme se přesvědčili už mockrát. Takže, až budou zdraví Rosický a Baroš a Baroš si stoupne dopředu, obavy o národní mužstvo mít nebudu."
