Část z nich totiž opustila přidělená místa ve svém sektoru na hlavní tribuně a doplnila kotel v rohu stadionu za brankou, v níž chytal v prvním poločase Petr Čech.
Porto během dne zalila modrobílá vlna a hluční Řekové jednoznačně potvrzovali pověst nejbouřlivějšího publika na mistrovství.
Město se ještě neprobralo z nočních oslav postupu portugalských fotbalistů do finále šampionátu a už čelilo řecké invazi. "Hellas, Hellas," ozývalo se ze všech stran.
Od rána městem brouzdaly početné hloučky řeckých fandů. Z přijíždějících autobusů se každou chvíli hrnuly další modrobílé zástupy a Řekové vzápětí zabírali místa na zahrádkách otevřených restaurací.
Fanoušci v červených dresech českého národního týmu byli ve výrazné menšině.
V okolí padesátitisícového stánku Dragao bylo živo už několik hodin před zápasem. Češi se s Řeky v uvolněné atmosféře s úsměvem špičkovali a společně se na památku nechávali fotografovat.
Pro českého fanouška bude snímek vedle urostlého řeckého chasníka s antickou přilbicí na hlavě milou vzpomínkou na historické utkání.
Do hlediště se oba tábory hrnuly už dvě hodiny před zápasem. Řekové, jejichž barvy dokonale ladily s modrými sedačkami na tribunách, si nanečisto vyzkoušeli několik chorálů, které se nesly daleko za stadion.
Když čeští hráči nastupovali tři čtvrtě hodiny před výkopem na rozcvičku, aplaus jejich fanoušků rychle zanikl v ohlušujícím bučení tábora soupeře. Věrní čeští příznivci se ale nevzdali.
