Reggina, kde působí dva a půl roku, se totiž zachránila v italské lize. "A italská liga je teď pro mě víc, než Sparta i kdyby se dostala do Ligy mistrů," říká Jiránek.
"Ale nechci, aby to vyznělo tak, že Sparta mi teď není dost dobrá. Kdybych teď šel domů, těžko bych se do zahraničí zase vracel. Ve čtyřiadvaceti se z italské ligy do české nechodí," vysvětluje hráč, který má v Reggině smlouvu do léta 2005. "Kdybychom ale sestoupili, bylo by to samozřejmě něco jiného."
Sparťanský prezident Vlastimil Košťál nedávno prohlásil, že bych chtěl Regginu vidět ve druhé lize. Usnadnilo by mu to Jiránka pro svůj klub získat.
V lednu to také s mužstvem z jihoitalského Reggia vypadalo bídně. Na záchranu se týmu dávaly malé šance. Klub v sedmnácti zápasech získal jen 13 bodů. Přišel nový trenér, který o Jiránka vůbec nestál.
"Takového obránce k boji o záchranu nepotřebuju," oznámil českému reprezentantovi. Tato příkrá slova Jiránkovu touhu odejít do Sparty ještě umocnila.
Jenže z přestupu nakonec sešlo a Jiránek se stal pro De Cania důležitým hráčem. V sestavě ho ve druhé polovině soutěže vynechal jen dvakrát, z toho jednou kvůli zranění. "Měli jsme výsledky a on zase neměl důvod mě ze sestavy vyhodit." Reggina získala 25 bodů, téměř dvakrát tolik, co za první polovinu ročníku.
Mnohem lepší odvetná část však týmu ještě záchranu nezajistila. O tu musela bojovat v dodatečném dvojutkání s Bergamem. "V obou zápasech jsme byli lepší."
První domácí souboj skončil minulý čtvrtek remízou 0:0, odveta se hrála v pondělí na druhém konci Itálie. V Bergamu hosté vyhráli 2:1.
"Nedovedete si představit tu radost. Jako kdybychom vyhráli titul," líčil Jiránek. "V šatně létaly láhve s vodou, iontovými nápoji. Prostě všechno, co nám přišlo pod ruku. Jen šampaňské jsme neměli. Nikdo to nechtěl zakřiknout a tady jsou všichni strašně pověrčiví. Takže ho nikdo nevezl ani tajně, jak se to dělá u nás."
Když v půl druhé v noci fotbalisté v Reggio di Calabria vystupovali z letadla, bouřlivě je vítalo na pět tisíc fanoušků. A další tři tisíce jich přišlo k restauraci, kde mužstvo nad ránem slavilo. "Škoda, že to bylo v noci. Lidí by jinak přišlo mnohem víc."
Když před rokem Reggina postoupila do první ligy, do ulic vyšla slavit polovina z dvousettisícového města.
Odveta se měla původně hrát už v neděli, ale nad Bergamem se přehnala průtrž mračen a hřiště zůstalo pod vodou. "Už jsme šli na hřiště, když začaly padat kroupy. Hrát se opravdu nedalo," poznamenává Jiránek.
A jaké má teď další plány? "Ještě si musím zařídit pár věcí a pak vyrazím na dovolenou do Čech. Teplo a moře mám celý rok tady v Kalábrii," říká. "A taky si musím doléčit třísla. Poslední zápasy jsem hrál pod injekcemi."
Proto ho ani tolik nemrzí, že se nevešel do Brücknerovy nominace na kvalifikační zápas s Moldavskem, který se hraje příští středu v Olomouci.
