Kdyby však byl jednatřicetiletý hráč při hledání angažmá závislý na své pověsti, jenž se s ním už léta táhne, možná by smlouvu v Hradci nedostal a fotbalem by se těžko živil.
"Liším se a kdo se liší, je kontroverzní," říká Seman o nálepce, která s ním putuje od jedné fotbalové štace ke druhé. "Samozřejmě přiznávám, že jsem někdy udělal chybu. Ale už jsem starší a měním se. Hlavně v osobním životě."
Když začne mluvit o rodině, rozzáří se mu oči. Na malou dcerku nedá dopustit. "Nejkrásnější holka na světě," povídá.
On, o němž si soupeřovi obránci vyprávějí storky, ve kterých rozhodně nevystupuje jako kladný hrdina. "Na hřišti však už jiný nebudu. Hraju důrazně, je to můj styl," připomene.
Hradec je dalším místem v jeho dlouhém seznamu dosavadních působišť. Absolvoval jich už dost. Nejraději vzpomíná na Příbram. Pod trenérem Kotrbou patřil k nejobávanějším útočníkům v lize. Jenomže pak přišla autonehoda u Chomutova a tím začal Semanův postupný odchod ze sestavy.
Naštěstí pro něj přišel přestup do Jablonce. Znovu začal dávat góly, ale pak se vše opět zvrtlo. "Na atmosféru v kabině měl špatný vliv," vyjádřil se jeden z jeho spoluhráčů, který nechtěl být jmenován. "Jako hráč se pletl do kompetencí, do kterých mu nic nebylo," nechal se slyšet tehdejší trenér Jablonce Jaroslav Hřebík.
Vše skončilo Semanovým zimním odchodem do divizního Sezimova Ústí. Byl za tuto nabídku rád, právě prožíval nelehké období. V Táboře, kam se odstěhoval, přišla při loňské povodni rodina o byt. "Chtěl jsem být blízko domova, už kvůli malé," říká.
Sezimovu Ústí fotbalově pomohl. Když jej angažovalo, bylo na sestup. Se Semanem v sestavě se vyšvihlo na šesté místo, na jaře bylo nejúspěšnější ze všech týmů. Posila se pod tím podepsala dvanácti góly. "Spíše jsem však šance vytvářel pro spoluhráče," těší Semana.
Když však přišel Hradec s druholigovou nabídkou, neváhal. "Po fotbalové stránce to už přece jen chtělo změnu," vysvětluje.
K rozhodnutí mu pomohla i osoba trenéra Kalvody. Musel totiž počítat s tím, že řada koučů se bude jeho pověsti obávat. "Sedli jsme si a řekl mi, že začínáme s čistým talířem a že záleží jen na mně," vypravuje hráč.
Seman to cítí jako další šanci: "Nepřijel jsem do Hradce paběrkovat. V jednatřiceti letech nechci končit a neřekl jsem poslední slovo."
