"Zatím máme bod, což je hrozně málo. A není pro nás omluva, že jsme první dva zápasy v kvalifikaci hráli venku," řekl včera.
Jaká je tedy nálada v mužstvu? Před sebou máte zrádný středeční souboj se Slovinskem.
Zatím máme čas, abychom načerpali pohodu, ale realitou zůstává, že musíme vyhrát. Jen tři body nás vrátí do boje o mistrovství světa. Tabulka zatím vypadá špatně. Je zbytečné o tom mluvit, musíme ukázat na hřišti, že na to máme.
Křištálová lupa
Máte před utkáním obavy?
Trošku jo. Všichni víme, že musíme co nejrychleji zabrat. Slovinci přitom přijedou v pohodě, mají sedm bodů. Určitě nebudou tolik nervózní jako my.
Je pro vás duel se Slovinci zápasem o všechno?
Z mého pohledu asi ano. Pokud bychom prohráli, bylo by hodně složité dotahovat šesti- nebo sedmibodový náskok. I remíza by byla velikou ztrátou. My prostě musíme vyhrát. Jakkoli.
Jak jsou takové zápasy těžké na psychiku?
Nic jednoduchého to není, ale k fotbalu to patří. Pod tlakem jsme odehráli spoustu zápasů.
Dá se to srovnat třeba s baráží o mistrovství světa 2006?
To zas ne, tam nebyl čas na nápravu, jen dva zápasy – doma a venku. Teď sledujeme tabulku, ve které po dvou zápasech ztrácíme, ale když teď do konce roku uděláme šest bodů, posuneme se nahoru a jsme zpátky ve hře. Tak to vnímám já.
I pro vás to musí být hodně nezvyklý obrázek, když se Česko krčí až čtvrtém místě tabulky.
To máte pravdu. Poslední dobou jsme kvalifikace vždycky rozjeli dobře, fanoušci nemuseli mít obavu. Je vidět, že když soupeři dají do zápasů všechno, máme co dělat, abychom uspěli.
Už jste si mezi sebou vyříkali nedostatky ze sobotní porážky 1:2 v Polsku?
Všichni víme, že máme na víc. Máme hráče, kteří si na hřišti musí dovolit víc. Teď je potřeba, aby si to každý uvědomil a prodal to. Je jasné, že nám chybí vůdce. Tomáš Rosický je zraněný, Marek Matějovský taky. Schází nám překvapivá myšlenka uprostřed pole, proto to musíme nahradit bojovností a pílí, což v Polsku scházelo. Víte, dneska jen kvalita nestačí. Musí se dát do zápasu srdíčko, něco navíc. Když to chybí, tak zápasy s vyrovnaným soupeřem neuhrajete.
Nemyslíte, že reprezentace přestala být hladová po úspěchu?
To určitě ne! Hlad po vítězství máme pořád, vždyť jde o mistrovství světa, spousta hráčů na něm nikdy nebyla. Reprezentujeme přece Českou republiku, to je čest. A jestli má někdo sedmdesát startů nebo jediný, musí mít motivaci pořád stejnou. Neexistuje, aby byl někdo přesycený a nedal do zápasu všechno. Tomu nevěřím.
Prožíváte reprezentační nezdary hůř, když nejspíš hrajete svou poslední kvalifikaci?
Každá porážka mrzí a nezáleží, jestli jste v reprezentaci chvíli nebo skoro deset let jako já. Samozřejmě si ale uvědomuju, že další kvalifikaci už hrát nemusím. Jde o velký turnaj, na kterém se všichni chceme ukázat. Takže teď je nejvyšší čas, abychom zabrali a ukázali, že o mistrovství světa stojíme. Ve středu už musíme zabrat naplno.