"Za jaro a podzim jsme udělali jen 33 bodů, to je realita. A nejvíc mě mrzí, že jsme za tu dobu prohráli sedm zápasů s týmy ze dna tabulky. To je objektivní skutečnost."
Přes všechny krachy však bývalý kouč Slavie či české jednadvacítky při středečním zasedání brněnského představenstva uhájil svou pozici. "Nikdy nic nevzdávám a chci bojovat do poslední chvíle," vyhlásil odhodlaně.
Po podzimu jste až dvanáctí, hra vašeho týmu fanoušky nebaví. Co je špatně?
Z mého pohledu je potřeba podzim trošku rozdělit, na prvních deset a posledních šest utkání. V těch prvních deseti jsme získali 16 bodů a dostali jen sedm gólů. Z hlediska ofenzivy jsme měli k naší hře výhrady, nehráli jsme ten fotbal, který bychom chtěli hrát, což bylo dané tím, že se nám v létě nepodařilo dostatečně zkvalitnit kádr. Ale prezentovali jsme se velmi týmově, pracovitě a kompaktně v defenzivě. Soupeři si proti nám těžko vytvářeli šance. Byl to fotbal na hranici našich možností.
Jenže v posledních šesti zápasech jste získali jediný bod při hrozném skóre 3:15. Proč?
Zranili se nám někteří hráči a museli jsme improvizovat. Nejcitelnějším zásahem byla ztráta Jílka, protože s ním obrana fungovala. I všichni ostatní hráči odváděli maximum pro defenzivu, hlavně oba útočníci. Pak ale přišel zápas v Olomouci (Brno jej prohrálo 0:5), který považuji za zlomový. Zdá se mi, že jsme upustili od toho obrovského nasazení a maximálního vydání ze všech sil. V některých momentech jsem měl pocit, že si hráči chtějí zahrát fotbal a v mometně, kdy jsme začali hrát otevřeněji, jsme měli problémy s návratem dozadu. Ukázalo se, že s tímto způsobem hry nemáme šanci.
Není to zvláštní? V době, kdy se nedaří, je přece obvyklé spoléhat právě na bojovnost a defenzivu. A v případě vašeho týmu to bylo naopak.
Ano, a je to pro mě nelogické.
Čím si to vysvětlujete?
Už jsem to nakousl. Někteří hráči měli pocit, že nehrajeme fotbal, tak si řekli, že si ho na chvilku zahrajeme. Ale bylo to takové pseudozahrání. Fotbal je o vítězstvích. Přece nemůže někoho uspokojit, že si zahrál, když nevyhraje.
V průběhu podzimu jste někdy vypadal hodně zničeně. Co dalšího vám vrtalo hlavou?
Stejně jako se chystám na každý zápas já, tak se na něj musí vnitřně chystat i hráči. A musím přiznat, že s tímhle máme problémy. S takovou tou koncentrací, nachystáním se na zápas. To není jen o tom, že odehrajete 90 minut. Jde o celý týden, je potřeba srovnávat si věci v hlavě, sledovat fotbal kolem sebe a něco si z něj vzít. To je jedna z věcí, na které musíme ohromě zapracovat. Ale opravdu ohromně.
Takže se snažíte z hráčů vyždímat větší profesionalismus?
Určitě, jde o přístup k fotbalu se vším všudy. Snažíme se na hráče působit, protože tyto návyky si s sebou nepřináší a my trenéři musíme být v tomto ohledu daleko důslednější. I když se snažíme, tak je to pořád málo. Jedná se o spoustu nuancí, od přípravy na trénink přes chování se v kabině až po vlastní působení v tréninku. V této oblasti máme obrovské rezervy, což se pak promítne do přípravy na utkání. Já jsem zažil hráče typu Nedvěda nebo Čecha a to, jak se připravovali na zápasy, bylo úplně někde jinde.
Proč to v Brně nejde? Je problém v tom, že profesionalita chybí českému fotbalu obecně?
Částečně to může být i generační problém, protože čtu články, že i Mourinho má problémy s mladými hráči v Interu Milán. Může to být i určitá pohodlnost, kdy hráči chtějí hodně za minimum práce. Hlavně, aby je to moc nebolelo. Na tom musíme zapracovat.
Povedlo se vám už do hráčů něco dostat? Nebo jsou v tomto ohledu apatičtí?
To je otázka jednotlivců, kolik si toho kdo vezme. My trenéři jsme servis, který hráčům něco nabízí, přesvědčujeme je, někdy je musíme i donucovat, což není úplně nejsprávnější. Ale vždycky je na hráčích, kolik si toho vezmou. Někdo si toho umí vzít víc, někdo si to z nějakých důvodů nevezme. Těžko říct, jestli proto, že nemá kapacitu, nebo kvůli tomu, že nechce. To rozpoznat nedokážu. Ale můžu srovnat jednotlivé hráče.
Například?
Třeba Šural byl před rokem velký brněnský talent a kde je teď. Proti tomu Rabušic přišel před rokem jako neznámý hráč, ale vyletěl a do mistrovství světa dvacetiletých měl ohromný nárůst formy. Vidím u něj chuť a touhu pracovat a zlepšovat se. To jsou dva příklady mladých hráčů. Myslím si, že Pepa Šural už dnes měl být daleko dál. Ale on si musí srovnat v hlavě, jestli pro fotbal dělá všechno, jestli mu to stačí a na jak dlouho mu to bude stačit.
Na podzim bylo občas slyšet, že hráči toho mají dost, že jsou unavení, a proto hrají špatně. Co vy na to?
Když jsme před rokem dělali nějaké testy, tak jsme viděli, že musíme přitlačit v kondiční oblasti. V létě jsme přitlačili znovu, hodně jsme trénovali. Pak se začaly objevovat zkazky, že toho hráči mají plné zuby. Ale opak byl pravdou. Když jsme víc trénovali, tak nám výsledky daly za pravdu. Na konci podzimu jsme malinko polevili a vrátilo se nám to v podobě neúspěšných výsledků.
Nebojíte se, že budete v kabině neoblíbený, když ještě přitvrdíte?
Když se dnes podíváte na vrcholový fotbal v podání anglických týmů, tak zjistíte, že Ballack naběhá v každém zápase 12 až 13 kilometrů. To znamená, že má ohromný kondiční základ. V Lize mistrů teď Bayern přejel Juventus díky kondici. Když tohle vidím, tak vím, že jaro v Česku bude nesmírně náročné po kondiční stránce. Organizace, kondice, agresivita, souboje. Jestliže se na to nepřipravíme, tak to můžeme zabalit.
Když jste zmínil Ballacka, máte představu, kolik toho hráči odběhají za zápas u nás?
To právě nemám, rád bych to věděl. Ale mám srovnání v nějakých jiných věcech a tam máme rezervy. Je to taky o tom, že v českém fotbale víc kazíme. V procentu nevynucených chyb a dovednostech markantně zaostáváme. Samozřejmě to vidíme a snažíme se s mladými hráči individuálně pracovat, ale jejich zlepšení je na můj vkus hrozně pomalé. Řeknu to na příkladu. Na tréninku hráči často přestřelují branku. A byť jim k tomu po každém přestřelu něco řekneme, tak se to neposouvá k lepšímu. Trenér je jedna věc, ale i hráč se musí zamyslet a něco v sobě upravit. A teď je otázka, jestli je toho schopný.
Jak se jako trenér vypořádáváte s tím, že se mužstvu nedaří? Dokážete se odreagovat?
Přiznám se, že se mi to nedaří. Koukám se na hezký fotbal v televizi a říkám si, jaké prvky bychom měli dostat do naší hry. To je další moment, proč se nám nedaří v ofenzivě. Spoustu toho v tréninku nacvičujeme, ale nedaří se nám to integrovat do zápasu. Řekl bych, že se nám to daří nejméně ze všech týmů, co jsem kdy trénoval. Bavili jsme se o tom s Ríšou Dostálkem, ve Slavii jsme měli nacvičený jeden aut. Ale v Brně jsme se nedostali k tomu, abychom ho provedli.
Co je tedy potřeba udělat, aby se brněnský tým zvedl?
Podzim jednoznačně ukázal, že současný kádr nemá potřebnou kvalitu. Musíme ho zkvalitnit. Máme tady hodně zkušených hráčů, ale chybí nám lídři a vítězné typy, jako byl třeba Pavlík. Máme sedm třicátníků a mladé hráče, ale nemáme střední generaci. To je jeden z problémů, který musíme dohnat. A také je třeba se vrátit ke hře, která nás zdobila na začátku sezony. V ní byla ohromná pracovitost na samou hranici únavy, týmové pojetí, touha po vítězství. Jinudy cesta nevede.
Jak velkou tým potřebuje přestavbu?
Abychom ho zkvalitnili, potřebujeme čtyři hráče do základní sestavy. Ale otázka vždycky je, jestli se je povede sehnat. Vrátili se nám hráči z hostování, kteří můžou zvýšit konkurenci, uvidíme, jak za ten půlrok na sobě zapracovali. Třeba to můžou být oni, kdo zvedne kvalitu. A uvidíme, jaké a kdy se nám povedou přestupy. Každopádně v zimě je fotbal o tvrdé práci, to můžu hráčům slíbit.
Máte už nějaké posily vytipované?
Máme nějakou představu. Ale musíme se bavit o dostupných hráčích, kteří někde nehrají, nebo hrají a chtějí změnit klub.
Může být ale skutečnou posilou hráč, který jinde nenastupuje?
Dobře, ale víte, že když je někde nabitý kádr, tak třeba hráči ze Sparty nebo Slavie chodí hostovat. Je možné, že pokud by se nám nepovedlo někoho získat na přestup, tak to budeme řešit i formou hostování. Naše situace je těžká a na jaře nás čeká boj.
Zvažujete tedy příchody hráčů na hostování? To v Brně nebylo obvyklé.
Asi to nebyla filozofie klubu, chtěl vlastní hráče. Ale teď jsme se bavili o tom, že když bude nejhůř, tak proč ne.
Řekl jste, že chcete čtyři nové hráče do základní sestavy. Budou prioritou kraje zálohy?
Určitě. Vidíte, že v záloze jsme měli problém, naši záložníci dali jediný gól a měli minimum šancí. Všichni vidí, že tam nás tlačí bota. Potřebujeme tři záložníky, jednoho obránce a jednoho útočníka. A musí to být kvalitní hráči. Ale vždycky je otázka, koho nakonec seženete. Také zřejmě zúžíme kádr, aby hráči z áčka nechodili hrát do béčka, ale naopak.
Zkusíte opět sáhnout do ciziny? Angažování Brazilců se moc nepovedlo.
Máte pravdu, to je další z našich problémů. Přišli dva ofenzivní hráči, ale bohužel se absolutně nezadaptovali na české poměry. Nepochopili, že náš fotbal je o tvrdosti. Nepřizpůsobili se ani kabině a jsou pro mě obrovským zklamáním. Na to, že přišli do Evropy a chtějí se tady prosadit, tak toho dělali málo.
Chcete se jich přes zimu zbavit?
Hledáme nějaké možnosti i v Brazílii. I oni sami asi pochopili, že český fotbal je jiný. Asi si představovali, že to tady bude snadnější.
Jaký si dáváte cíl pro jaro?
Nyní máme určitou startovní čáru a ta není příznivá. Musíme udělat všechno pro to, abychom se z ní dostali co nejdřív. Potřebujeme přivést hráče, který tým zkvalitní a na základě toho se můžeme posunout ve výkonech, ve výsledcích a potažmo i v tabulce. Neuvažuju, kam to bude.
Brněnské vedení by chtělo hrát poháry. Jak dlouhá k nim vede cesta?
Musíme vytvořit tým, který má kvalitu. A my jsme ukázali, že tady není. I kdybychom dosáhli hranice, na kterou tým v současné době má, tak to není na poháry.
Může se mužstvo v budoucnu spolehnout na své odchovance?
Podívejte se, loni se zachraňovaly béčko i dorost. Letos je na tom béčko o něco lépe, ale dorost se opět zachraňuje. To je realita. Není to otázka jednoho roku, ale pěti šesti let zpátky. V této oblasti jsme něco nastartovali v létě, s příchodem Karla Večeři se to posouvá správným směrem. Musíme přivést hráče v patnácti šestnácti a potom snad budou chodit z dorostu hráči, kteří budou tlačit na ty z áčka. Potom se můžeme někam posunout, protože nakupovat hráče zvenku není správná cesta.
