|
Článek vyšel na názorové stránce MF DNES |
Že tahle radost trvala příliš krátce, jelikož se čeští fotbalisté vraceli domů téměř prvním letadlem. Potom pro tisíce fanoušků ztratilo smysl k sousedům jezdit. A dál... Už nevím. Zatím bezvýsledně hledám, co zůstane nesmazatelného.
Od roku 1930, kdy se mistrovství světa pořádají, si jich živě pamatuji přesnou polovinu, tedy devět. Z každého existují hluboké zážitky. Nespočet gólů, ať byly krásné, nebo padly i podvodem století, jako pověstnou "boží" rukou Maradony. Nezapomenutelné přihrávky a finty Beckenbauera, Maradony, Platiniho, Ronalda a dalších hvězd fotbalových trávníků.
Rok 1994, kdy se fotbalovým virem nakazila celá Amerika, čemuž málokdo věřil.
Nebo příhoda osm let stará, jak se s květinami v rukou vítali na hřišti íránští a američtí fotbalisté, což se považovalo za historické smíření dvou národů z válečného pole.
Ale mistrovství světa 2006?
Vítěz není zas tolik překvapivý, pohár si odvezlo mužstvo, které ho v minulosti už získalo. Že se pletu, jelikož kdekdo očekával triumf míčových kouzelníků z Brazílie? Ale jděte, favorit přece ve fotbale málokdy vyhrává.
|
Jak prohlásil samotný fotbalový král Pelé, poprvé se na fotbalovém mistrovství světa podařilo zvítězit obráncům nad útočníky |
Neobjevila se žádná nová fotbalová hvězda. Přitom z každého šampionátu vylétne kometa, jakou byl například Tomáš Skuhravý svými úžasnými hlavičkami v Itálii 1990.
Kdo zaujal letos? Nejvíc Francouz Zidane, což při vší úctě k tomuto hráči je, jako když oprášíte cínového vojáka, kterého jste zahlédli v koutě jednoho bazaru. Vždyť je mu třicet čtyři let a chce s fotbalem navždy skončit.
Padlo nebývale málo gólů, které mají přitom divákům přinášet to největší potěšení. Ubyly navzdory speciálně vyvinutým míčům, které díky zcela hladkému povrchu letí vzduchem rychleji a střelci by to s nimi měli mít jednodušší.
Neměli. Letošní mistrovství se proměnilo ve festival obranných pastí, do nichž byli chytáni všichni troufalci snažící se přiblížit s míčem k brance. Daleko častěji než v minulosti nerozhodovaly o vítězi dvě hodiny hry plné chytrosti a nasazení, nýbrž deset minut pevných nervů při pokutových kopech.
Kolikrát mě napadlo, že nesleduji mistrovství světa ve fotbale, ale v kopání penalt.
Byl to určitě nudnější šampionát než ty předchozí. Jak prohlásil sám fotbalový král Pelé, poprvé se podařilo zvítězit obráncům nad útočníky. Fotbal dál těží ze svých předností. Hrát jej může skoro každý a kdekoliv, klidně naboso s hadrákem, stačí k němu jen pár kamarádů. Je stále nejpopulárnějším sportem a vlna zájmu o fotbal zatím neustále letí světem.
Země však není nekonečná, jednou se vlna zastaví. Samotná euforie nebude stačit, větší váhu dostanou skutečné prožitky z každého utkání. Z tohoto pohledu by letošní šampionát neuspěl.
Proto hra potřebuje, ať se tomu Mezinárodní fotbalová federace jakkoliv brání, zásahy do pravidel.
Aby byl fotbal překvapivější, přinášel znovu dost gólů. Aby se lidé znovu bavili devadesátiminutovými dramaty a v české zemi dokázali na měsíc zapomenout, že nemají vládu, že je horko a že po silnicích se jezdí pomaleji.
