Tomáši, vykopával jste hlavičku Ševinského až za čárou?
Snažil jsem od přední tyče přemístit na zadní. Jestli jsem míč vykopával za čárou, těžko říct. Sám nevím, balon byl ve vzduchu. Ale je možné, že to gól byl.
Jinak jste ovšem netradiční pozici pravého obránce zvládl.
Je pravda, že je to pro mě netradiční post. Myslím, že jsem ho odehrál slušně. Bohužel přeskupení sestavy nevedlo k bodům. Mrzí nás to. Na bezbrankovou remízu jsme měli.
Není přeskládání sestavy spíše už i jakýmsi znakem zmaru?
To ne. Když se nedaří, každý trenér se snaží najít optimální sestavu podle aktuální formy. Snaží se něco změnit. To je logické.
I když tím vaše ofenzivní schopnosti trpěly.
Je jasné, že když hrajete obránce, tak z devadesáti procent zvlášť venku máte defenzivní úkoly. Nemohl jsem se tolik projevit, ale tak to prostě je.
Útoky Sigmy nebyly podporované dostatkem hráčů. Nehráli jste příliš zbaběle?
Dopředu jsme ožili, až když jsme dostali gól. Pak jsme byli odvážnější než třičtvrtě toho zápasu. Soustředili jsme se na defenzivu, ale je pravda, že jejich branku jsme mohli ohrozit mnohem víc.
V posledních třech zápasech si nevytváříte vyložené šance. Je hlavní problém už v předfinální fázi?
Těžko říct. Když se nedaří, tak na vás všechno padá. Dostáváme góly v závěru, ale věřím, že se to otočí a štěstí se obrátí v náš prospěch. Musíme být mnohem víc produktivnější a šance důrazně zakončovat. Abychom šli konečně do vedení i my.
Dá se už teď říct, že Olomouc hraje o záchranu?
Sezona je ještě strašně dlouhá, může se stát cokoliv. Při pohledu na tabulku je ale realita taková, že o záchranu hrajeme. Ovšem všechno může dopadnout úplně jinak. Teď nás čeká pohárové utkání ve Znojmě. Pak máme doma Brno a to už musíme bezpodmínečně vyhrát.
