"Držte mi palce, ať se v Schalke prosadím. Příprava začíná ve čtvrtek a já udělám všechno, abych trenéra Magatha a všechny moje fanoušky nezklamal," řekl devatenáctiletý Morávek na tiskové konferenci, kterou mu klokani uspořádali na rozloučenou.
Mateřský klub za vás vyinkasuje částku kolem sedmdesáti milionů korun. Jak byste tuto transakci okomentoval?
Pokud jde o Bohemku, byl jsem v ní od šesti let, je to klub mého srdce a tak mi pochopitelně dělá dobře, že jsem se klubu vyplatil. A Schalke? Budu se moc a moc snažit, aby si za čas v Gelsenkirchenu neřekli, že to byly promrhané peníze.
V minulých dnech jste si s Terezou do svého nového působiště odskočil. Co bylo důvodem této cesty?
Vybírali jsme si bydlení a musím říct, že jsme spokojení. Třípokojový byt je v zeleni na kraji Gelsenkirchenu, kolem spousta parků. V prvních dnech nás bude čekat zabydlování, protože klub se nám postará jen o vybavení kuchyně, jinak jde o holé místnosti.
Smlouvu máte podepsanou na čtyři roky, do Německa vás následuje přítelkyně Tereza. Když jste se tak rozhlíželi po okolí nového bydliště, zajímalo vás také, jestli je někde poblíž dětské hřiště?
Rozumím, rozumím. Ale je mi devatenáct, takže nemám zapotřebí v tomhle směru pospíchat. Ale když už se ptáte, tak to dětské hřiště je přímo naproti.
Co fotbalové povinnosti?
Jak už jsem říkal, příprava začíná ve čtvrtek, to také budu poprvé mluvit s trenérem Magathem. Právě on mě chtěl už před časem do Wolfsburgu, s nímž letos vyhrál titul. Už se na tréninky těším, přestože v posledních dnech jsem měl docela fofr a moc jsem si neodpočinul.
Počítáte i s variantou, že se třeba ze začátku neprosadíte a bude muset čekat na lavičce?
Že bych s tím počítal, tak se to říct nedá. Ale samozřejmě, že připravený na to jsem. Určitě by mě to nerozházelo, spíš bych se vyhecoval, abych v trénincích kouče přesvědčil, že na bundesligu opravdu mám. Pod Magathem se prý tvrdá tréninková dřina vyplatí.
A máte na tu bundesligu?
Kdybych si nebyl jistý, tak bych přece do bundesligy nepřestupoval. A v Schalke o tom jsou jistě přesvědčeni taky, jinak by za mě nedávali tolik peněz. Zkrátka, bude už záležet jen na mně, jak se sžiju s všeobecně novým prostředím, jak se sblížím s novými spoluhráči a tak.
Uvědomujete si, že při tom sžívání bude hodně důležitý jazyk?
Samozřejmě. Německy umím základy, protože jsem měl němčinu na gymnáziu. Mnohem líp jsem na tom ale s angličtinou, té bych nebál ani v nejmenším. Jenže je mi jasné, že s tou němčinou pohnout musím, klub mi zajistí učitelku. Je přece v mém zájmu, abych v kabině neseděl jako puk, zatímco ostatní se budou bavit různýma srandičkama, jak už to v takových partách chodí.
Kdo vám bude v začátcích pomáhat při zařizování nejrůznějších záležitostí?
Jednak Andy Möller, bývalý vynikající fotbalista a německý reprezentant, který mě coby manažer Schalke do klubu přivedl. A přestože už pro Schalke nepracuje, mám jeho soukromé číslo a se vším se něj můžu obrátit.
A potom je tu ještě jeden bývalý vynikající fotbalista a reprezentant Jiří Němec...
Jistě, ale on o tom prostě nerad mluví. Právě Jirka Němec pro tenhle přestup udělal strašně moc, což může potvrdit můj manažer pan Stejskal. Němec hrál v Schalke devět let, patřil k oporám a dodnes si ho v Gelsenklirchenu obrovsky považují. Párkrát tam se mnou byl, naposled ohledně toho bytu. Vysvětloval co a jak, a přestože už žije v Praze, slíbil mi, že pomůže s čímkoli.
Pokud budete mít volno, jak budete mezi Gelsenkirchenem a Prahou cestovat?
Buď letadlem, nebo autem, to prostě vyplyne ze situace, kolik toho volna bude. Z Gelsenkirchenu je to na letiště v Düsseldorfu dvacet minut autem a odtamtud to létá do Prahy. Auto mi klub zajistil zatím z půjčovny a později mám dostat nového volkswagena.
Jak se těšíte na nevídané návštěvy při bundeslize? Supermoderní Veltins-Arena v Gelsenkirchenu má kapacitu 61 673 diváků.
Doufám, že se mi nohy nerozklepou. Spíš bych řekl, že to hráče vyhecuje k opravdu maximálnímu výkonu. Na Bohemce nám kdekdo záviděl ty druholigové sedmitisícové návštěvy, nejvíc diváků jsem zažil v dresu jedenadvacítky, to jsme hráli v Sheffieldu proti domácí Anglii a bylo tam dvacet jedna tisíc lidí. A na tu šedesátitisícovou bouři se už těším. Doufám, že ji zažiju přímo na hřišti a ne na lavičce.
Už víte, s jakým číslem dresu budete hrát?
V jednání je osmička, se kterou jsem začínal v Bohemce. Ale čeká se, co tomu řekne trenér Magath.
