Když se na konci minulého roku vydal 18letý korejský fotbalista Che Bong Hyun na dalekou cestu z města poblíž Soulu do Plzně, netušil, jaké ho tu čeká překvapení. Generálním partnerem Viktorie je totiž korejská firma Doosan.
„To jsem zjistil až tady. Byl jsem překvapený. Doosan je jedna z největších korejských firem. O to větší motivaci mám si v Doosan Areně zahrát,“ říkal v rozhovoru za pomoci tlumočníka, češtinu ani angličtinu příliš neovládá.
Přesto se ale Che Bong Hyun pochlubil několika českými slovíčky. „Dobrý den nebo čau, ale i vidlička,“ usmíval se mladík.
Proč jste pro svoje zahraniční angažmá zvolil právě Plzeň?
Zajímal jsem se o různé kluby. Plzeň se drží na špici české ligy, v minulé sezoně postoupila do základní skupiny Champions League. A to je do budoucna i jeden z mých cílů.
Co jste věděl o České republice?
Starší bratr hraje za Slovan Liberec, takže jsem nešel do úplně neznámého prostředí. Ale o Čechách jsem nevěděl prakticky nic.
A jak se vám tady zatím žije?
Dobře. Je tady levněji než u nás v Koreji. A servis ze strany klubu je na vysoké úrovni.
V čem spatřuje největší rozdíl oproti rodné Koreji?
(řekne si o čas na rozmyšlenou) V normálním životě žádný propastný rozdíl nevidím. Ale liší se styl fotbalu, tady je vše propracovanější.
Hodně odlišná je ale česká strava od té asijské. Ochutnal už jste nějakou místní specialitu?
(odpoví lámanou češtinou) Pečené koleno. (úsměv)
Je angažmá v Plzni vaše první zkušenost s Evropou?
Když jsem působil v korejském týmu Jeonju FC, hráli jsme jednou přátelák ve Španělsku.
Che Bong Hyun
|
Můžete váš mateřský klub blíže představit?
Pochází z něho sedm korejských reprezentantů. Například Kim Book Yong si zahrál i Premier League za Cardiff City, Jin Su Kim zase momentálně působí v německém Hoffenheimu.
Jak vás přijali noví spoluhráči?
I když je tam zatím velká jazyková bariéra, vztahy jsou dobré. Kluci se mi snaží pomáhat, postupně se učím česká slovíčka.
Co jste řekl jako první?
Pozdrav, jako dobrý den nebo čau. Už ale umím říct i vidlička...
Pořád platí, že ikonou korejského fotbalu je Bum Kum Cha?
Jasně. Vždyť on hrál dlouhá léta bundesligu.
Když hostila Jižní Korea společně s Japonskem v roce 2002 mistrovství světa ve fotbale, byl jste malý chlapec, vnímal jste to?
Ano, i to byl důvod, proč jsem začal přemýšlet o kariéře fotbalisty.
Jaké postavení má fotbal ve vaší rodné zemi?
Tady v Čechách jasně vládne fotbal a hokej. U nás to je jinak, populárnější je baseball nebo basketbal. Navíc tam lidé fandí spíš reprezentantům než klubovým celkům.
A když srovnáte atmosféru při ligových zápasech?
Viděl jsem v Plzni zápas se Spartou. A musím říct, že takovou atmosféru jsem v Koreji nikdy nepocítil.
Zaujal vás některý z plzeňských fotbalistů?
Šestka (Václav Pilař - pozn. aut.). Takový malý, podobně jako Messi.
Je mi jasné, že je u vás na prvním místě fotbal, ale jak trávíte v Plzni volný čas?
Doma se učím česky i anglicky. Hodně odpočívám, vše podřizuju fotbalu. A když je volný víkend, vyrazím do Prahy nebo za bratrem.
Stihl jste už v Čechách navštívit i jiná města?
Byl jsem ještě v Karlových Varech a Českém Krumlově. Pokud byste mně doporučili nějaké město, které by stálo za to vidět, rád se tam vypravím podívat.
Vraťme se ale zase k fotbalu. Kdo je vaším idolem ze světových hráčů?
Jednoznačně Gareth Bale z Realu Madrid.
Čeho vy osobně byste chtěl s fotbalem dosáhnout?
Prozatím bych se chtěl stát oporou týmu Viktorie. A chtěl bych nasázet spoustu gólů v lize.
