Vysoký útočník Libor Kozák, kterého v Česku zná jen málokdo, protože ani jednou nenastoupil v domácí nejvyšší soutěži, si vychutnával víkend snů.
V sobotu oslavil dvacáté narozeniny a v neděli nastoupil poprvé v životě v základní sestavě Lazia Řím při ligovém utkání. A hned na hřišti slavného Juventusu.¨
"Je to naprostá bomba, ještě tomu nemůžu uvěřit. Lepší dárek k narozkám jsem dostat nemohl," vyprávěl Kozák, když opouštěl Stadio Olimpico v Turíně.
Jedině výsledek ho mrzel, Lazio prohrálo 0:2. Právě opavský odchovanec přitom mohl Nedvědovi trochu loučení pokazit. Ve 14. minutě běžel sám na brankáře Buffona, zkusil ho přehodit obloučkem, jenže dal do míče příliš síly a přestřelil.
"Asi to ode mě byla příliš velká drzost, když jsem ho chtěl přelobovat. Spíš jsem to měl zkusit po zemi a obstřelit ho. Ale já byl v transu, když jsem se k Buffonovi blížil. Viděl jsem jen jeho a balon, víc nic."
Český mladíček makal a vyhlášení stopeři Juventusu si ho museli všímat víc, než sami před zápasem čekali. Bránili ho těsně, faulovali, jednou dostal ránu do hlavy, podruhé do kotníku, jednou ho museli ošetřovat kluboví lékaři.
Nakonec na hřišti vydržel celý zápas a málem se i gólu dočkal. Jenže když k němu před koncem propadl míč pár metrů před brankou, pohotově v pádu nastřelil tyč. Gólman Buffon stál jako přikovaný, balon jen sledoval: "Dát gól? To už bych chtěl asi moc."
Pokud bude pokračovat stejně jako začal v neděli odpoledne, tak má velmi slušnou šanci, aby se prosadil. V Laziu Řím, kam loni v létě přestoupil z Opavy, se dlouho jen zaučoval a zvykal si na italský fotbal, pár minut si zahrál v národním poháru, víc nic. Premiéru v lize měl až 2. května, když si jako náhradník zahrál šest minut na hřišti Interu Milán. Teď nastoupil poprvé v základu.
"Kouč Delio Rossi asi ocenil, jak se snažím v tréninku makat. Hrozně si toho cením, protože mám zážitek na celý život," vyprávěl Kozák nadšeně.
Zážitek má hlavně díky Nedvědovi. Legendární český záložník hrál totiž v neděli za Juventus naposledy a fanoušci mu připravili dojemnou rozlučku.
"Věděl jsem, že je Pavel v Itálii obrovskou hvězdou, ale až teď jsem si uvědomil, že hlavně pro Turín je přímo Bohem. Při té rozlučce mi běhal mráz po zádech."
A to ještě nebylo všechno, protože se s Nedvědem potkal ještě na dopingové zkoušce: "Když jsme si povídali, poprosil jsem o dres na památku, ale bohužel už žádný neměl, tak mi slíbil, že mi ho pošle později."
Když se loučili, Nedvěd mladíkovi srdečně popřál: "Tak hodně štěstí do další kariéry."
Zatímco Nedvěd je na konci, Kozákovi velký fotbalový život teprve začíná.
