Na hřiště se nahrnulo sedmnáct tisíc lidí, aby se těšili z famózního úspěchu. Celý týden se mohli připravovat, vždyť Baník pečetil triumf v lize minulou neděli. Ani porážka 1:2 se Spartou nemohla vyprodaný stadion na Bazalech naštvat.
"Těžko se to popisuje slovy. Nádhera," řekl brankář Jan Laštůvka.
V sobotu to byla serenáda na ostravskou euforii. Už půl hodiny před výkopem se stadion zaplnil, stovky lidí koukaly zdálky ze silnice. Jarek Nohavica, nejpopulárnější fanoušek klubu, se zhoupl v kolenou a zazpíval hymnu Baníčku, my jsme s tebou... Stadion se vlnil s ním a pak spustil hromové: „Mistři, mistři!“
Sparťanští fanoušci, kteří slavili titul loni, se nechtěli smířit s tím, že zlato nechávají nepříteli, a tak si připravili transparent: "J. Nohavico, neopouštíme tě... StB."
Za chvíli se zase objevil výkřik a celý stadion opakuje: "My chceme práci!" Byly to cílené útoky: Nohavicovo jméno je totiž ve svazcích a v Moravskoslezském kraji je zase vysoká nezaměstnanost.
Ostravané v hledišti se bránili nacvičenými chorály, na hřiště se sypaly konfety, protilehlá tribuna nakreslila z barevných papírů úchvatný ornament, který oslavil titul v roce 2004. Objevil se i transparent: "Baníku patří titul, Košťálovi hemeroidy!" Také sparťanský prezident byl na utkání přítomen.
Kdo by si nechal ujít hit 29. kola? Zápas měl stvrdit vládu Baníku nad ligou, hráči si na důkaz vítězné vlny obarvili vlasy namodro. "Jen jsem v týdnu vešel do kabiny, hned jsem slyšel: Jestli nepůjdeš namodro, platíš pokutu," říkal kanonýr Marek Heinz.
Nechal si proto vlasy nastříkat sprejem, o přestávce si melír smyl. Kdekdo však měl barvu nastálo.
Brankář Laštůvka měl na zátylku vystříhaná písmena FCB. I když se diváci bavili, Ostrava dlouho vypadala jako po flámu.
"Však já to znám. Když jsme pro Spartu vyhráli první titul v roce 1984, to jsme řádili. Teď to asi potkalo Baník. Druhý nebo třetí titul, to už je normální," chápal sparťanský trenér František Straka.
Připomínalo to rok 1978, kdy ligu vyhrálo Brno a v posledním kole ho doma čekala Dukla, obhájce titulu. Přišlo 40 tisíc lidí, ale hráči celý týden popíjeli, byli z toho tak rozhození, že prohráli 0:1.
I Ostrava nakonec prohrála. Festival radosti se však nezkazil. Lidé přeskakovali ploty, pelášili k pódiu u hlavní tribuny a hráči Sparty jim téměř nestačili uhýbat.
Hřiště vypadalo dvě hodiny po zápase jako smetiště, všude papíry, proražená střecha u střídačky hostů a pár vydlabaných děr v hřišti. Fanoušci si totiž vzali trávu na památku.
K vážným problémům však nedošlo. Hráči Baníku převzali medaile, vystříkali mezi fanoušky deset lahví dvoulitrového šampaňského a naházeli na sebe dort, který přinesl kuchař Golis. „Vynikající dortík. Škoda, že jsem si ho nemohl dát ke kávě,“ smál se obránce René Bolf.
Večer se pokračovalo na radnici. V centru Ostravy už čekalo přes pět tisíc lidí. Hrdinové vystoupali na terasu a trenér Komňacký fanouškům poděkoval za nejlepší rok svého fotbalového života: „Máme vás hrozně rádi a slibujeme, že se za vás budeme bít i v dalším roce.“ Hráči vyrazili na slavnostní večeři, fanoušci slavit.
