„Ještě se s vedením klubu o mém příchodu bavíme, ale doufám, že to dopadne dobře,“ říká Bosančič obstojnou češtinou, kterou od svého minulého působení na severu Čech nezapomněl.
Měl jste problémy s natrženým lýtkem. Už jste zdravý?
Ano, v úterý jsem byl u doktora na ultrazvuku a zdá se, že je všechno v pořádku. Jakmile přiletíme do Španělska, začnu s týmem naplno trénovat.
Jak vzpomínáte na své minulé působení v Liberci, kde jste strávil tři a půl roku?
Celkově jsem tady byl spokojený. Během kariéry jsem hrál v hodně klubech, ale ve Slovanu jsem se cítil nejlíp. Proto jsem se vrátil. Od svého odchodu jsem byl pořád občas v kontaktu s dnešním sportovním ředitelem Honzou Nezmarem, se kterým jsem tenkrát hrál.
Z Liberce jste před čtyřmi lety zamířil do fotbalové exotiky. Jak se vám tam líbilo?
Byl jsem rok a půl v Jižní Koreji, což byla po Liberci moje druhá nejlepší štace. Pak jsem hrál taky v Číně a naposledy v Thajsku. Byla to pro mě velká zkušenost. Jasně, třeba v Thajsku se nehraje tak dobrý fotbal jako tady, ale taky jsem tam byl spokojený.
Nabídky z rodného Srbska jste teď v zimě neměl?
Ale ano, jenže já ještě nechci skončit s fotbalem. Víte, my Srbové jsme talentovaný národ, ale něco nám chybí k tomu, abychom byli nahoře. V srbském fotbale nejsou profesionální podmínky. Máš smlouvu, ale nedostáváš peníze, jaké v ní jsou.
Liberec je v lize až třináctý. Neodrazovalo vás to?
Vůbec ne. Koukal jsem na tabulku a mezi osmým a třináctým místem je minimální rozdíl. Všichni víme, že Slovan není klub, který by měl hrát ve spodku tabulky. Věřím, že půjde nahoru a já mu k tomu pomůžu.