Ta se i přes domácí bezbrankovou remízu radovala z postupu, první zápas v Hradci totiž vyhrála 2:1. „Nechtěli jsme hlavně dostat gól a posadit Hradec na koně. To se povedlo, hosty jsme skoro k ničemu nepustili,“ uvedl 31letý záložník Milan Petržela, který sám ve středu,,zazdil“ několik šancí.
Bylo těžké se po reprezentační euforii přeorientovat zpátky na klubové povinnosti?
Ne. My většinou v nároďáku děláme jen kužely na tréninku. (úsměv) Byli jsme týden od mančaftu, jenom jsme trénovali. Kouč Koubek tedy chtěl, abychom si proti Hradci zahráli a dostali se zpátky do zápasového rytmu.
Vy sám jste měl proti Hradci snad tři nebo čtyři šance. Co chybělo k tomu, aby některá z nich skončila gólem?
Tolik jó? (usměje se) U té poslední, která byla asi největší, jsem to dával levačkou na zadní tyč. Gólman to vyrazil a já už moc nečekal, že se míč dostane znovu ke mně. U první jsem se to snažil dávat brankáři do protipohybu, on tam byl zase včas. Bohužel jsem to dal dvakrát blízko k němu.
Jednu příležitost jste měl i v první půli, netradičně hlavou.
To snad nebyla ani šance. Měl jsem to hrozně vysoko, navíc s mojí hlavičkou... Bylo jasné, že to nedopadne dobře.
Co byste vzkázal brankáři Kuciakovi, který vás vychytal?
Nevím. Snad aby mně něco pustil, abych se psychicky zvednul. Chybělo, jak se říká, to štěstíčko. Ale on chytal výborně a já ho nechal vyniknout.
Na postupu to ale nic nezměnilo. Jste spokojení?
Měli jsme nahráno z Hradce. Hlavně jsme nechtěli dostat gól, abychom soupeře neposadili na koně. Celý zápas jsme měli pod kontrolou, Hradec si nevypracoval žádnou šanci.
V Synot lize vás čekají ještě dva zápasy, v neděli doma s Bohemians 1905 a o týden později v Jablonci. S jakými plány do nich půjdete?
Žádný soupeř není jednoduchý. Bohemka k nám určitě přijede hrát defenzivně, budou bránit v deseti lidech. Bude hodně těžké se do jejich obrany dostat. Musíme začít šlapat jako předtím, protože naposledy v Jihlavě to nebylo z naší strany optimální. To jsme si vyříkali. Musíme jezdit po zadku, dát do toho všechno. Ta dvě utkání musíme zvládnout, přes to nejede vlak.
