„Už jsme potřebovali vyhrát,“ připomněl Kerbr, že Slovácko mělo po prvních třech kolech jen dva body. „Hlavně domácí zápas jsme chtěli vyhrát, abychom diváky získali na naši stranu. Teď máme trošku klidu na práci,“ vydechl si.
Souhlasíte s vaším trenérem Levým, že jste se první letošní výhry dočkali paradoxně po dosud nejhorším výkonu?
V kabině byla už v pauze trošku bouřka, protože od 15. minuty to stálo za... Řekli jsme si, že musíme hrát jinak. Víc si dát balón do nohy, zabíhat za stopery, protože ti nebyli rychlostně tak vybavení, zatímco my měli vpředu hráče, kteří rychlost mají. Bylo potřeba, abychom se tam po stranách víc dostávali.
Zápas jste rozhodli až po pauze. Záměr byl jiný, že?
Ano, chtěli jsme od první minuty napadat a rozhodnout utkání už v prvním poločase nějakou brankou. To se nám nepodařilo. Nechali jsme soupeře nadechnout se a hrát.
Klíčová byla branka v 67. minutě. Napadlo vás, že po autovém vhazování dokážete skórovat?
Když měl Eldar Civič balón v autu, viděl jsem, že soupeřovi stopeři jsou docela vylezlí. Tak jsem si za ně zaběhl a periferně jsem zaznamenal, jak gólman vybíhá. Hned jsem věděl, že ho budu přehazovat. Ten gól nás trochu uklidnil.
Opět jste nastoupil na hrotu. Jak jste se tam cítil?
Nejsem úplně útočník, mají tam být hráči robustnější, co budou vyhledávat souboje. Já mám radši, když mám soupeře před sebou, můžu jít čelem na něj, než jej mít na zádech.
Takže tam rád pustíte Koneho, až bude fit?
Francis je útočník číslo jedna. Asi se bude zabudovávat na hrot a já si budu hledat jiný post. Hraju tam, kam mě trenér postaví. Dnes z toho byl i gól, jsem za to moc rád.
