„Volal mi Vláďa Šmicer, jestli bych si nešel s nimi zatrénovat. Rád jsem přišel a možná se tu ještě objevím,“ říkal Baroš, když po zhruba půlhodině lehkého tréninku odběhl ze hřiště k novinářům.
„Pro kluky je to super možnost. Nemají angažmá, tak si zatrénují ve skupině, pod dohledem zkušených trenérů. Vždycky je lepší se připravovat v kolektivu, než samostatně.“
Vy jste v kolektivu trénoval poprvé od lednové operace. Jak na zátěž zatím reaguje vaše koleno?
Lepší se, je pevnější, ale pořád se musím hlídat. Naplno do toho zatím nejdu. Ještě je čas, od operace uplynulo jen pět a půl měsíce. Takže ještě tak měsíc nebo měsíc a půl budu potřebovat, abych se do toho znovu dostal.
Je těžké po dlouhé pauze zase naskočit do tréninku?
Ani ne, dá se to zvládnout. Není to tak, že bych doteď půl roku seděl doma na zadku. Už čtrnáct dní po operaci jsem začal individuálně trénovat.
Kde budete hrát, až zranění doléčíte? Už začíná být jasno?
Kdepak, zatím opravdu nevím. Všechno záleží právě na tom koleni: jestli bude nebo nebude v pořádku. Teprve ve chvíli, kdy budu stoprocentně připravený - pokud vůbec budu - začnu přemýšlet o tom, co dál.
Už teď se ale objevují možnosti: prý vás lákají zpátky do ostravského Baníku, ale třeba také do Indie. Dá se říct, která možnost by vás lákala?
Já takhle vážně nepřemýšlím. S mým manažerem panem Paskou jsme si řekli, že dokud koleno nebude v pořádku, nebudeme to řešit. Nemůžu přece někomu slíbit, že někde nastoupím přípravu, když nejsem stoprocentně v pořádku. Ještě potřebuju ten měsíc, možná o něco víc. Pak uvidíme.
Zatím můžete aspoň sledovat mistrovství světa. Co říkáte třeba vydřenému postupu Řeků?
Jejich fotbal není na oko moc pěkný, ale je účelný. Kvalifikují se nakonec skoro na každý turnaj a tam dokáží postupovat ze skupiny. Mají svůj styl i trochu štěstí, ale na to se nikdo neptá. Klidně mohou dojít tak daleko, jako před deseti lety na Euru v Portugalsku.
A co Anglie, kde jste dlouho hrál? Nezaskočilo vás, že po dvou zápasech bylo jasné, že končí?
Problém Angličanů je v tom, že spousta kluků nehraje v elitních klubech. Málo z nich hrálo pravidelně Ligu mistrů, nemají tolik zkušeností s velkými zápasy. Nemají tak nabitý tým, kvalita není tak vysoká.
Co vás ještě překvapilo?
Třeba to, že se tolik nedaří evropským týmům. Asi je to hodně dané klimatickými podmínkami: Brazilci, Chilané nebo Mexičané jsou na to zvyklí, Evropani se asi nedokázali přizpůsobit. Ale třeba s kritikou Španělů úplně nesouhlasím. Ta parta je fantastická, dokázala velké věci a i když teď se asi jejich tým trochu promění, spousta hráčů v nároďáku zůstane.
Tipnete si, kdo by šampionát mohl vyhrát?
Těžko říct. Hodně favoritů už vypadlo, ale daleko určitě půjdou třeba Němci. Fandil jsem Portugalcům, ale ti jsou teď blízko vyřazení. Věřím Ghaně, která podle mě z těžké skupiny postoupí. Je tam i Argentina a spousta dalších výborných týmů. Říct jen jeden je strašně těžké.
