Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Do komunismu se nevracíme. Prokeš a Barák líčí výchovu nových Nedvědů

Regionální akademie fungují v Česku rok a půl. Snímek pochází z olomoucké akademie. | foto: Miloslav Jančík, MF DNES

17 2017
Český fotbal odstartoval reformy, aby znovu vychovával hráče jako Pavel Nedvěd nebo Karel Poborský. Vznikají například žákovské regionální akademie, které v různých podobách fungují i v zahraničí.

Změny ve výchově talentovaných hráčů mají ve fotbalové asociaci na starosti Michal Prokeš a Antonín Barák starší.

„Když vyjedete do zahraničí, tak se vás ptají: ́Co děláte? ́ Ve světě milovali Karla Poborského, Pavla Nedvěda nebo Tomáše Rosického,“ popisuje Prokeš.

Reprezentace do 16 let minulý týden remizovala se Švýcarskem, které neporazila už pětkrát za sebou. To už není náhoda, ne?
Prokeš:
Může za to naše zaspání a souběžně zkvalitnění práce ve Švýcarsku. Nedávno jsem si dělal analýzu postupů z první fáze kvalifikace mistrovství Evropy do 17 a 19 let. Zatímco dřív byla mezi Východem a Západem rovnováha, dnes se těžiště výrazně posunulo k Západu.

Čím to je?
Prokeš:
Nezachytili jsme celospolečenské změny. Pro nás je trénování dětí odpoledním koníčkem, ale na Západě z toho udělali výchovný proces.
Barák: Před šesti lety jsem byl ve Švýcarsku na stáži a v té době už tam pět let fungovaly podobné akademie, které jsme předloni začali spouštět u nás. To znamená, že ve Švýcarsku mají devět let náskok. Francie spustila akademie před šestnácti lety, Německo před jedenácti... Fungují také ve Španělsku, Nizozemsku nebo Rakousku.
Prokeš: Vůbec největší chybou bylo, že jsme se soustředili jenom na dorostenecké kategorie, kam směřovaly tři čtvrtiny státní podpory. No jo, jenomže děti se všechno naučí v mladším věku.

Kdy?
Prokeš: Jedno z nejdůležitějších období je mezi třinácti a patnácti lety. Přechod na střední školu, mentální a růstové změny... Tyhle kluky doteď vedli trenéři, kteří mají tři práce, aby pro rodinu vydělali alespoň nějaké peníze. Ráno učili ve škole, pak trénovali děti a večer třeba ještě taxikařili. Tenhle princip musíme změnit.

Fakta

Jak probíhá nebo brzy bude probíhat výchova talentů v Česku

  • Už teď existují sportovní střediska mládeže (SpSM), která jsou určená pro žákovské kategorie a fungují přímo v klubech. Jejich počet se ze 60 zvýší na 90.
  • Nejtalentovanější hráči v kategoriích do 14 a do 15 let trénují v regionálních akademiích, kterých je osm (Plzeň, Jihlava, Teplice, Pardubice, České Budějovice, Olomouc, Karviná, Brno). Statut regionální akademie dostanou také Sparta a Slavia. Poslední akademie by měla vzniknout v Nymburce.
  • U hráčů ve věku 12 až 13 let probíhá tak zvaný předvýběr a občasné tréninky s trenéry z akademií.
  • V dorosteneckých kategoriích fungují při klubech tak zvaná sportovní centra mládeže (SCM). Těch je aktuálně 43, ale jejich počet se sníží na pouhých deset. Dalších deset center bude klubových, které budou navazovat na regionální akademie. Dohromady v nich bude 400 nejtalentovanějších hráčů v ročníku.
  • Reprezentace, která zajišťuje mezinárodní konfrontaci nejlepším hráčům daného ročníku, fungují v kategoriích do 15, 16, 17, 18, 19, 20 a 21 let.
  • Propojení mezi mládežnickým a dospělým fotbalem zajišťuje juniorská liga, kterou řídí profesionální kluby a nespadá do kompetencí sportovně-technického oddělení FAČR.

Proto vznikly regionální akademie?
Barák: Ano, ale ze všeho nejdřív jsme museli celý režim nastavit. Vzít čtrnáctiletého kluka od rodiny a umístit ho na internát je složité. Navíc kluci nejsou zvyklí na přirozený pohyb, protože kvalita výuky tělesné výchovy je v současnosti...

...ne moc dobrá?
Barák: Chabá. Dvě hodiny v týdnu, které mnohdy ani neproběhnou. No a ty kluky najednou čeká režim, kdy mají osm hodin tělocviku. Perou se, dělají úpolová cvičení s převahou juda a pádových technik, houpou se na provazových žebřících, dělají gymnastiku, plavou... To, co děti dřív uměly z ulice, kde se honily a rvaly s klukama z vedlejšího dvora, doháníme tímhle způsobem.
Prokeš: Kluci nemají v pořádku hlavu, tělo ani zdraví. Jsou zkrácení, zničení, všesportovně nerozvinutí. A hrozně špatně jedí. Většina z nich jede v mínusovém metabolismu, takže tělo celý den bojuje s tím, jak zvládnout den, a vůbec nemá energii pro stavbu svalů nebo kostí. Když ji nemáte a něco vás furt tahá, tak nemáte v pořádku ani hlavu. Pak se těžko můžete učit nové dovednosti. Proto říkáme, že kluci musí mít zdravé a odpočinuté tělo a být plní energie. Až budou mít tyhle složky v harmonii, tak můžeme klást větší nároky na trénink.

Jak akademie fungují?
Prokeš: Má to dvě fáze. Jedna je předvýběrová pro kategorie do dvanácti a třinácti let a druhá denní pro kategorie do čtrnácti a patnácti let.
Barák: Jednou týdně vyjedou profesionální trenéři z akademií do okresů. Tam monitorují nejlepší děti do dvanácti a třinácti let. Tyhle tréninky zároveň slouží jako ukázka pro trenéry z klubů.
Prokeš: Pracujeme s kluky už dva roky před tím, než je umístíme do akademie. Ty jsou pro kategorie do čtrnácti a patnácti let.
Barák: Kapacita jedné akademie je 25 kluků v každé kategorii, dohromady tedy 50 kluků. Nikde ji ovšem nemáme úplně naplněnou.

Jaký tam funguje režim?
Barák: Trenéři si ráno převezmou děti a jdou na snídani nebo předsnídani. Podle toho, jestli trénují od sedmi, nebo ne. Když ano, tak si dají jen něco lehkého. Odtrénují a jdou se učit.
Prokeš: Kluci jsou v zápřahu od rána do večera tak, aby je to neotravovalo, ale naopak bavilo. Mají zajištěné veškeré potřeby. Vykrmit, odpočinout a zdravotně se postarat! Proto kluci mají šestkrát denně jídlo a zajištěnou třeba fyzioterapeutickou péči. Zároveň je všechno plně v souladu se školou. Neexistuje, aby se něco zanedbalo ze školního vzdělávacího programu.

Slavnostní otevření regionální akademie v Plzni

Slavnostní otevření regionální akademie v Plzni

Co trenéři?
Prokeš: V každé akademii máme čtyři profesionální trenéry, u každého ročníku dva. Pak je tam jeden asistent, který chodí na odpolední tréninky, jeden fyzioterapeut pro oba ročníky a trenér brankářů. O kluky se stará až osm, devět lidí, což je nevídané i třeba u dorostu. Navíc chceme, aby jeden z těch čtyř trenérů byl bývalý hráč. Takže máme třeba Patrika Gedeona. Vidíte? Máme se bavit o fotbale, ale řešíme všechno okolo. V tom je ten fór! Musíme to řešit v souvislostech. Mám jeden příklad.

Povídejte.
Prokeš: Požadavky na zvyšování intenzity a objemu tréninku v těchto kategoriích jsou, jako byste chtěl, aby pilot jezdil závody F1 s octavií. Ale to přeci nejde. Na formuli jedna musíte mít stáj, peníze, super monopost, servisní tým, vývojáře... A pak je rozhodující ten pilot.

V pátek se kluci vrací do svých mateřských klubů, za které o víkendu hrají zápasy. Nekoukají se na ně spoluhráči skrz prsty?
Barák: Mohlo to tak být a mnohdy to dokonce dělal trenér. Á, přijel akademik! Teď už trenéři přiznávají, že takový servis, jaký ti kluci v akademiích mají, by jim kluby zajistit nemohly. Záleží na komunikaci. Však taky trenéři z akademií navštěvují o víkendu zápasy a s těmi klubovými trenéry se tam potkávají.

Profil

Michal Prokeš

Ředitel sportovně-technického oddělení a člen výkonného výboru FAČR.

Do léta 2016 byl spolumajitelem a předsedou představenstva Dukly Praha, předtím působil mimo jiné jako šéftrenér mládeže ve Slavii.

Michal Prokeš, člen výkonného výboru FAČR

Nesnižujete kvalitu tréninků přímo v klubech, když nejlepší hráče vezmete do akademií?
Barák: Čím lepší materiál, tím větší konkurence a tempo na tréninku, to je pravda. Ale můžeme se na to podívat i ze druhé strany - ti nejlepší potřebují ještě vyšší tempo.

Akademie nejsou ve všech krajích. Proč?
Prokeš: Myslel jsem, že derby je Sparta a Slavia. Pak jsem zjistil, že mezi Pardubicemi a Hradcem Králové panuje ještě větší nevraživost. Ale pořád je to nic proti Zlínu a Uherskému Hradišti. Ti by se pozabíjeli, kdyby měli něco udělat spolu. Takže tam se nedohodly kluby. No a Liberec se sice s Jabloncem domluvil, ale město řeklo, že na to nedá ano korunu.
Barák: V tom Zlínském kraji teď vidí, jak to jede v Olomouci nebo Brně. Najednou se zdá, že je lepší vůle mezi sebou i s námi komunikovat.
Prokeš: Novinkou je, že se k nám přidaly Sparta a Slavia, jen v jiném režimu. Praha nás původně netrápila, protože tyhle dva kluby investují do mládeže suverénně nejvíc. Proto jsme jim navrhli, že pokud sjednotíme určité principy, které držíme v regionálních akademiích, tak je finančně podpoříme. Sparta to kromě jídla splňuje už teď, i když má jiné know-how.
Barák: Ale to nevadí, to je naopak prospěšné.
Prokeš: Každá akademie stojí fotbalovou asociaci čtyři miliony ročně. Takže dáme dva miliony Spartě a dva Slavii, když v tom pojedou s námi.
Barák: A pak je v dohlednu ještě Nymburk.

Co se tam bude dít?
Prokeš: Naším snem je národní akademie. I když je fotbal nejmasovějším sportem, tak bychom chtěli, aby byla všesportovní. V plánu je výstavba národního komplexu. Předpoklad je šest nebo sedm zakládajících sportovních svazů. No a tam by byla poslední regionální akademie.
Barák: Právě tam bychom rádi nabídli servis pro výběrové děti z Liberce, Jablonce, Mladé Boleslavi, Hradce Králové a dokonce možná i klubů z Prahy, jako jsou Dukla nebo Bohemka. To by byl velmi silný výběr.

Slavnostní otevření regionální akademie v Jihlavě

Slavnostní otevření regionální akademie v Jihlavě

Co musíte změnit kromě akademií?
Barák: Jsme schopní postupně zlepšovat infrastrukturu a spoustu dalších věcí. Ale největší problém je změna myšlení. Proto vyrážíme do okresů, pořádáme semináře, mluvíme přímo s trenéry. Je to běh na dlouhou trať. Devadesát procent všeho jsou trenéři.

Není to trochu návrat ke střediskům v 80. letech?
Prokeš: Není, nevracíme se ke komunistickým praktikám. Vracíme se k jediné věci, která má logiku. Tedy k pyramidě.

Co to znamená?
Prokeš: V přípravkách musejí všechny děti dělat fotbal pro zábavu, ale v žákovských kategoriích už je zapotřebí to rozdělit. Kromě regionálních akademií máme nyní 60 žákovských a 43 dorosteneckých středisek přímo v klubech, ale to s pyramidou nemá nic společného. My potřebujeme něco, co směřuje k „elitě“.

Takže co s tím?
Prokeš: Žákovských středisek nově bude víc, devadesát. A nejtalentovanějších 600 kluků bude v těch akademiích. Pak už se systém chová jako pyramida. Dorosteneckých center bude nově jen 20. Zatímco teď se staráme o 2500 dorostenců ve 43 centrech, což je nesmysl, nově to bude 400 kluků v ročníku, kteří budou mít top péči. Zbytek hraje fotbal pro zábavu, což přeci není nic špatného, naopak je to dobře, super.

Profil

Antonín Barák

Vedoucí úseku talentované mládeže FAČR. V minulosti trénoval mladé hráče v Příbrami a působil jako zástupce ředitele základní školy Březové hory, která v posledních letech vychovala mnoho dobrých fotbalistů.

Syn Antonín Barák mladší hraje za Slavii a reprezentaci, od léta bude v Udinese.

Antonín Barák

Jak to fungovalo v těch 80. letech?
Barák: Fungovaly sportovní třídy. Pro fotbal, hokej, volejbal... Také fungovala vrcholová střediska mládeže, kterých bylo velmi málo. Byla to ta zmiňovaná pyramida. Pro samostatnost a fyzický vývoj kluků byla důležitá i vojna, která skončila.
Prokeš: Kromě toho nikdo nebyl pod takovým kariérním tlakem. Dneska se k fotbalu často upínají lidé, kteří si myslí, že stačí pětkrát týdně trénovat a na konci je ferrari a Chelsea. Jenomže tak jednoduché to není. Problém je, že jsme už od malých dětí začali dělat účelový fotbal pro výsledky a kariérní cestu. Většina kluků se stejně do reprezentace nedostane a fotbal bude dělat jen a jen pro zábavu.
Barák: Hodně veliká dřív byla státní podpora. Ve střediscích byli nejlepší trenéři, kteří byli dobře zaplacení. A taky byli hodně vysoko na společenském žebříčku. Fotbalový trenér dneska? Část veřejnosti na ně nahlíží jako na pitomce.

Kolik reforma výchovy mládeže stojí?
Prokeš: Máme víc peněz od státu. Dneska je to dvojnásobek toho, co bylo dřív. Díky tomu můžeme v žákovských kategoriích peníze přidat a mít víc center, jak jsme o tom mluvili. No a v dorostu sice zůstane peněz stejně, ale zase snížíme počet středisek.

Máte kontrolu nad tím, jak probíhají tréninky v klubech?
Barák: Máme kontrolu nad akademiemi. Ale kluby musíme nechat, aby tady existovalo konkurenční prostředí. Pro nás je to přínos. Jedno systematicky řízené prostředí v akademiích a v klubech zase trochu jiná kuchyně.
Prokeš: Nejsme Němci, kteří ve svém konceptu nařídili, že všechny kluby budou dodržovat určité didaktické styly a metodické principy. Když to přeženu, tak v úterý od osmi do deseti všichni v Německu dělají atletickou průpravu. Ale to je možné jenom v Německu. To u nás nejde, ale trochu to ovlivňujeme ve vzdělávací části, ve výchově trenérů.

Kdy budou vidět výsledky vaší práce?
Prokeš: Na začátku jsme mluvili o zápasech proti Švýcarsku. Když se podívám na utkání před čtyřmi lety a dnes, tak už jsme něco udělali, protože kvalita hráčů je jinde. Potom mi ani nevadí, že jsme pětkrát za sebou nevyhráli. Zlepšení přijde. Výsledek naší práce uvidíme, až já nebo Tonda Barák na FAČR možná ani nebudeme, za deset nebo dvanáct let.

Autor:


Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze