Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Kluk z Mostu hvězdou Vietnamu. Byť umí jen sprostá slova a nejí želvy

Michal Nguyen (vlevo) je fotbalistou Mostu a také vietnamské reprezentace.

26 2013
Se žlutou vietnamskou hvězdou na prsou se přes noc stal... hvězdou. Bez přehánění. "Lidi se chtěli se mnou fotit, byli rádi, že jim podám ruku. Přitom já jsem normální kluk, Michal Nguyen z Mostu," glosoval 23letý fotbalista nečekanou popularitu.

Normální kluk už není. Nguyen se totiž stal reprezentantem Vietnamu. A je z něj rovnou člen základní sestavy. Čili celebrita, po fotbalu tam lid šílí.

"Jsem strašně šťastný. A můj táta taky. Je hrdý, že reprezentuji jeho vlast," svěřil se syn Vietnamce a Češky po návratu z Asie, kde strávil poslední měsíc. Druholigový bek či záložník byl v šoku; sportovním i kulturním. "Neuvěřitelný zážitek. Každý den jsem si užíval."

Vietnam navštívil poprvé. Začátky mu ulehčil Quan Mac Hong, který žije v Česku od osmi, kopal za Spartu a taky reprezentuje. "Mluví i vietnamsky, překládal. Já pořád neumím ani slovo. Vlastně dvě jo, ale sprostý," chichtá se Nguyen. "Na prvním tréninku bylo 30 novinářů, dával jsem rozhovor. Další dny chtěli zase. Už byli otravní, tak jsem říkal, že jdu spát na hotel."

V minulé sezoně ho trenér vietnamského nároďáku pozoroval v zápase ve Varnsdorfu. Zaujal. Vyřídil si pas a hurá do letadla.

"Nejdřív jsem hrál tři přáteláky. Pozvali mě na testy, většina lidí mě v životě neviděla hrát. Jsem z Evropy, oni tam mají reprezentaci prakticky z jejich ligy," vykresluje mladík řečený Čigi. "Ty zápasy se mi povedly, tak mě napsali na soupisku FIFA pro kvalifikaci asijského mistrovství 2015 v Austrálii."

Naučil se jíst hůlkami

A proti Spojeným arabským emirátům nechyběl na hřišti ani minutu. "Oni dali gól z penalty, my vyrovnali, ale pak jsme inkasovali z rohu na 1:2," štval Nguyena neúspěšný vstup do kvalifikace. Ve skupině jsou ještě Hong Kong a Uzbekistán. Další šance pro Nguyena (i Most), jak se blýsknout a prodat.

Z 2. ligy do reprezentace Vietnamu, to je skok. "Hlavně v rychlosti, nasazení. Asiati jsou malí, rychlí. Všechno se hraje po zemi. Já se musel přizpůsobit," podotýká 184 cm vysoký fotbalista. "Mám výhodu, že jsem oproti nim velký. Když došlo na souboj, většinou jsem je předčil. Hrál jsem důrazně a jednoduše: vybojovat balon, odevzdat." V áčku Mostu kmitá spíš na kraji hřiště, za Vietnam kopal stopera. "Ale to už znám z juniorky."

Fotbalisté jsou ve Vietnamu vážně za hvězdy. "I na přáteláku bylo 30 tisíc lidí. Úžasné! Každý den mě na ulici zastavilo 10 lidí kvůli fotce. Jsou tam všichni strašně skromní." Neznámý vietnamský fanda mu založil facebookový profil, už má skoro 2 300 podporovatelů.

Uhranula ho i nablýskaná Hanoj, víc než třímilionové hlavní město. "Je tam ale pořádný zmatek. Lidé jsou jiní než v Evropě, mají odlišné zvyky. Po týdnu jsem se srovnal." A že v socialistické zemi vládnou komunisté? "Já to vůbec nepoznal ani nepocítil."

Ačkoli má jeho otec euroasijskou restauraci, až ve Vietnamu vzal poprvé do ruky hůlky. "První večeři jsem jako jediný jedl vidličkou. A přišlo mi to blbé. Chtěl jsem držet s týmem, tak mě hůlkami naučili. Za týden už jsem to měl v ruce."

Jídlo si vychutnával. "Je nesrovnatelné s vietnamskými a čínskými fastfoody v Česku. Hodně lehké. Snědl jsem hodně, ale nebyl jsem těžký jako po osmi knedlících s rajskou." Jen exotické "chuťovky" vynechal. "Mají tam speciální restauraci, kde jedí všechno. Od brouků po želvy. Tam bych ani nevkročil."

Autor:






Najdete na iDNES.cz



mobilní verze