Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu


Frgále a slivovice. Asistent u devatenáctky Horňák valašský původ nezapře

Michal Horňák, asistent trenéra reprezentační devatenáctky | foto: Luděk Ovesný, MAFRA

26 2017
Když se dozvěděl, že se závěrečná část letošní kvalifikace o postup na mistrovství Evropy fotbalistů do 19 let uskuteční ve Zlíně a Uherském Hradišti, zaradoval se. „Znamená to pro mě hodně. Jsem blízko domova. Znám mentalitu lidí. Jsou tady do fotbalu zapálení,“ říká vsetínský rodák Michal Horňák.

Na zlínskou Letnou, kde vicemistr Evropy z roku 1996 poprvé okusil velký fotbal, se vrátil v roli asistenta trenéra mládežnické reprezentace.

Měl jste čas setkat se s nejbližšími?
Už tady žije jenom taťka. Přijel do Hradiště na první zápas s Maďarskem, dorazil s kamarádem. Přivezli frgále, lahev slivovice. Samozřejmě ne pro hráče, ale pro realizační tým.

Jak vzpomínáte na éru ve Zlíně?
Na Zlín mám krásné vzpomínky. Přišel jsem ze Vsetína v šestnácti letech a chodil tady do školy. Bylo to ve věku, kdy si člověk hledá nejvíc kamarádů, známých. Poprvé jsem nakoukl do profesionálního fotbalu, už v sedmnácti jsem byl v kádru druholigového áčka. Ale nejsem tady od té doby poprvé. Jezdíval jsem sem hrát se Spartou, není to tak emotivní.

Ve Vsetíně jste legenda. Nedávno si váš portrét v nadživotní velikosti vylepili na klubový autobus. Co na to říkáte?
Dělali jsme bilboardy na nábor mladých hráčů, ale o autobuse slyším poprvé. Je to příjemné. Ve sportovním životě se mi povedlo něco dokázat a jsem rád, že teď zase já můžu přispět k něčemu, co může pomoct vsetínskému fotbalu.

Jste v kontaktu?
Za poslední dva tři roky jsme tam odehráli se starou gardou dva zápasy, pozvali mě na sto let fotbalu na Vsetíně. Pravidelně ale nekomunikujeme. Vím, že postoupili do divize a že se jim tam bohužel nedařilo. Vsetínu bych přál třetí ligu, hlavně kvůli tradici. Divácká základna je početná. Na hokej chodí plný stadion.

Vy jste byl hokejový fanoušek?
Když začal na Vsetíně hokejový boom, byl jsem už pár let ve Spartě. Hokej sleduji. Vím, že se Vsetínu daří, že chtějí postoupit. Hokej jsem také hrával, býval jsem rybníkář. A v poslední době se v Praze sejdeme s partou a chodíme si jednou za týden zahrát hokej v plné výzbroji. Pro fotbalistu je to velice dobrý sport. Netrpí klouby. Na soustředění s juniorkou Sparty v Krkonoších jsem hokej zařadil jako jednu fázi.

Komu jste před lety fandil ve finálových sériích Vsetína se Spartou?
Byl jsem dvakrát na Spartě, ale do Vsetína jsem se nedostal. Jako Vsetíňák jsem fandil svému rodnému městu, to je jasné. Ale na druhou stranu jsem měl ve Spartě plno kamarádů hokejistů, se kterými jsme se scházeli. Byl jsem hodně rozpolcený. Nebyl jsem ten, který zvedá ruce a křičí, když dala gól Sparta, nebo Vsetín.

Z hráče jste se stal trenérem. Tak jste si to naplánoval?
Byla to přirozená cesta. Chtěl jsem u fotbalu zůstat. Měl jsem zkušenosti, chtěl jsem je předat. Naskytl se kurz profilicence, využil jsem toho. Šli jsme do něho s kamarády ze Sparty – Jirkou Novotným, Horstem Sieglem. Honza Suchopárek studoval rok přede mnou. Je příjemné, když můžete školu dělat se svými kolegy.

Fotogalerie

Na jaké úrovni je mládežnický fotbal v Česku?
Bojím se, že šel dolů. Nejen na nejvyšší úrovni, ale také v nižších soutěžích. Hrával jsem je, sleduju je. S béčkem Sparty jsme hrávali druhou ligu, pak třetí. Chybí generace. Změnila se doba. Za nás jsme měli jediný cíl – sportovat a hrát fotbal. Hráči po revoluci začali dělat něco jiného a už se nevrátili ke sportu. Bude zase trvat, než přijde na řadu další generace a fotbal v Česku zase ožije.

Místní Slovácko vám ale dodalo do týmu pět odchovanců. To je dost, ne?
Líbí se mi, jak tady lidi fandí. Ve druhé půlce středečního utkání nás Maďaři tlačili, nedařilo se nám tolik a lidi nás začali povzbuzovat. Jinde by třeba pískali, křičeli na hráče. Vycítili, že potřebujeme pomoc. Je tady vyspělé publikum. Teď jenom abychom jim ukázali, že jsme silný ročník a postoupili.

Zatím jste netrénoval v první lize dospělých. Máte tenhle cíl?
Nevím, jestli jsem správně ambiciózní trenér. Jako hráč jsem byl. Hrál jsem na všech ligových stadionech, evropské poháry, v reprezentaci, vím, jak to všude chodí, co to obnáší. Proto už možná nejsem tolik ctižádostivý.

Takže se vidíte u mládeže?
Přiznám se, že mě to táhne k dospělému fotbalu. Kdo by nechtěl trénovat Spartu, první ligu? Ale nejsem tak zapálený, že bych za tím šel za každou cenu. Chci, aby mě to hlavně bavilo. Ať je to v juniorce Sparty, nebo v nároďáku. Tím, že mám v obou týmech talentované a nadané kluky, tak mě to baví.

Nedávno hrála Sparta se Zlínem 0:0. Co jste na zápas říkal?
Chodím na každý zápas Sparty. Viděl jsem i Spartu se Zlínem. Je vidět, že ve Zlíně dělají fotbal velice dobře. Trenér Páník tady odvádí obrovskou práci, také Zdeněk Grygera, se kterým jsem se potkal ve Spartě, má na mužstvo obrovský vliv.

Neměla by ale Sparta Zlín doma přehrát?
Za našich časů jsme také zlobili Marseille nebo Barcelonu, které mají nesrovnatelný rozpočet. Tak je to i v české lize. Loni vyhrál Leicester anglickou ligu s menším rozpočtem. Ale platí, že Sparta by měla v takových zápasech dominovat a Zlín doma porážet. Sparta je teď ale malinko v hráčské krizi. Má hodně zraněných, není to pro ni snadné období.

Ale zase vám dělá radost Zlín.
Zvedli se, hrají o poháry. Jsem přesvědčený, že o ně budou hrát do posledního kola. Po zápase jsme se potkali se Zdeňkem Grygerou, povídali jsme si. Je ve vedení, chce se podílet na skládání týmu. Hráči, kteří prošli největšími evropskými soutěžemi, by měli fotbal dělat dál, pokud chtějí.

Na hřišti jste vynikal klidem. Jste i stejně klidný trenér?
Vnitřně to prožívám hodně. Jsem emotivnější, než když jsem byl hráč. Snažím se pracovat, jak nejlépe umím. Co jsem se naučil u nejlepších trenérů, bych chtěl předat dál. Jsou trenéři, kteří si neprošli ligovou kabinou, reprezentační šatnou. Nevědí, jak se chovat v určitých situacích.

Autor:


Ministerstvo financí varuje: Účastí na hazardní hře může vzniknout závislost


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze