V dresu české reprezentační jednadvacítky dostal v Lichtenštejnsku, kde dal i důležitý gól, žlutou kartu, kvůli níž nemůže hrát dnešní duel s Arménií.
Díky tomu ale dostal krátké volno a mohl se včera zajet podívat na Moravu. "Za tu dobu, co jsem v Itálii, jsem se domů dostal poprvé," vypráví osmnáctiletý hráč italské Fiorentiny, která za něj v létě zaplatila Brnu rekordních 80 milionů korun.
Co za ten den volna stihnete?
Právě že nic. Je to strašně málo času. Stihl jsem se akorát potkat s pár kamarádama a zítra (dnes) zase musím valit zpátky.
Na setkání s bývalými brněnskými spoluhráči jste si čas našel?
Teď jsem byl zrovna s Martinem Lejsalem pokecat na kafi.
A výsledky Brna sledujete?
Na internetu sleduju každý zápas. Zatím to není nic moc. Teď měli nějakou šňůru, ale s Boleslaví zase prohráli, takže je to jednou nahoře, jednou dole. Snad se to zlepší.
Vás už ale od léta živí fotbal v Itálii. Jak se vám tam líbí?
Zatím si nemůžu stěžovat. Samozřejmě záleží na jazyku. Jakmile se naučím jazyk, tak to bude všechno super. Ale co se týče života v Itálii a věcí okolo, tak to hodnotím jenom kladně.
S italštinou jste tedy na tom jak? Zvládnete si třeba objednat v restauraci?
To zvládám. Když potřebuju něco říct, tak to zvládnu. Ale že bych rozuměl, to se říct nedá, protože Italové mluví strašně rychle.
Jak ve Florencii žijete? Máte už nějaký svůj domek?
Pět minut od stadionu máme pronajatou takovou menší vilku. Spolu s Honzou Hablem. Jsme tam dva mladí Češi, takže bydlíme spolu.
Jaká je vlastně vaše momentální pozice v klubu? V lize jste zatím k žádnému zápasu nenastoupil.
Já normálně trénuju s áčkem a jezdím s nimi na předzápasová soustředění. Ale hraju za primaveru. To je v Itálii béčko, ty tam mají vlastní soutěž. Primavery od klubů, co hrají Sérii A, tam hrají mezi sebou.
Cítíte už na sobě, že v Itálii fotbalově rostete?
Herně určitě, ale hlavně fyzicky. V létě jsme hodně trénovali, hodně se běhalo a na těle je to cítit.
Potkáváte se s velkými fotbalovými hvězdami, už jste se s nimi sžil? Kdybych se zeptal třeba Christiana Vieriho, kdo je Ondřej Mazuch, věděl by to?
Teď už by samozřejmě věděl, ale předtím ne. Teď vedle něj sedím v kabině, hned napravo od něj.
Jaký je to pro vás pocit? Dřív jste hrával s hráči, které mimo Českou republiku nikdo neznal, zatímco teď sedíte v kabině s hvězdami světového formátu. Jak se k vám chovají?
Když jsem přišel poprvé do kabiny, tak to bylo určitě něco nového, když tam byli Mutu, Vieri a další. Ale teď s postupem času už to beru úplně normálně. Jsou to normální kluci a k nám mladým hráčům se všichni chovají normálně, na nic si nehrají. A čím víc jsou zkušenější, tím víc jsou v pohodě.
Zápasy Fiorentiny zatím sledujete z tribuny, jaká při nich panuje atmosféra?
Tam vlastně na každý zápas chodí čtyřicet tisíc lidí. V den zápasu chodí lidi na stadion třeba už v deset ráno a věší tam vlajky. Když je zápas, tak se zavřou obchody, restaurace a všechno a jde se prostě na zápas. Pro celé město je to svátek, je to jiný život než tady v Česku.
Nedávno vaše Fiorentina hrála s Juventusem, setkal jste se při té příležitosti s Pavlem Nedvědem?
Byli jsme s ním i s Grygerou. Když proti nám hraje nějaký Čech, tak se s ním vždycky vidíme a chvilku pokecáme.
Kdy proti nim budete v italské lize také nastupovat jako protivník přímo na hřišti?
To hodně záleží na té řeči. Trenér Prandelli hodně dá na to, abychom uměli italsky. Dokud člověk neumí pořádně italsky, aby rozuměl jeho pokynům, tak nějaký zápas za áčko nehrozí. Jak říkám, záleží na té řeči.
A jak to tedy vidíte výhledově? Myslíte, že byste se mohl objevit na hřišti už třeba přes zimu?
Já myslím, že přes zimu ještě ne. Myslím, že ještě rok určitě budu v té primaveře, aby si mě pořádně připravili pro první mančaft. A pak uvidím.
Jak byste tu soutěž béček, kterou nyní hrajete, kvalitativně srovnal třeba s českou ligou?
Tam hrají hodně mladí hráči, osmnáct, devatenáct let. Takže to je trochu jiný fotbal než ten dospělý v lize. Pomalejší, není tam taková kvalita.
Takže si určitě o to raději zahrajete za českou reprezentační jednadvacítku.
Určitě, je to takový dospělejší fotbal. Tam v té primaveře je spíš takový dětský, není to tak rychlé.
Čím se vlastně v Itálii bavíte? Jak tam trávíte volný čas?
My tam hodně chodíme na večeře. Máme většinou jednofázový trénink dopoledne, odpoledne býváme doma na internetu nebo playstationu a večer třeba jdeme na večeři s Tomášem Ujfalušim. Čas se tam dá využít i k dalším aktivitám, pořád je co dělat.
Vy jste velký příznivec módy, to musíte být v Itálii ve svém živlu, že?
Tak nakupovat tam chodíme poměrně často, ale nepřeháníme to. Že bychom tam utráceli nějak moc peněz, to rozhodně ne.
A co místní hráči? O nich se říká, že na svůj zevnějšek hodně dají.
Oni se přes den ani moc neoblíkají, to chodí třeba v teplákách. Ale když se večer vypraví třeba na večeři do centra, tak se vymódí, že je to neuvěřitelné.
Kdybyste měl na závěr stručně vyjádřit své pocity z pobytu v Itálii, co byste řekl?
Já zatím nemůžu říct špatné slovo. Život v Itálii, to je nádhera, a ještě ve Florencii, což je nádherné město. Určitě toho kroku, že jsem šel do zahraničí, nebudu litovat. I kdybych se nakonec neprosadil.
 PATŘÍ FIORENTINĚ. Ondřej Mazuch hrdě pózuje s dresem svého italského klubu. V lize jej ale zatím neoblékl. |
