Že by se 29letému smíškovi, kterého potkal stejný osud jako stopera Jovanoviče, záložníka Paška a útočníka Vávru, zbortil fotbalový svět?
Kdepak. „Nevím, jak to nazvat, ale rozhozený z toho nejsem,“ říká Lacko. „Člověk, když tu situaci vnímal, s tím počítal jako s jednou z variant,“ dodává středopolař, který ve Zbrojovce za sezonu a půl odkopal 40 zápasů.
V kolonce jeho ligových tref ale svítí nula. Na Lackově místě postupně dostávali šanci brněnští odchovanci – 22letý Jan Sedlák a 17letý Ladislav Krejčí. Pro jarní záchranářské boje navíc bude zcela fit i záložník a kapitán Pavel Zavadil.
I proto se brněnské vedení rozhodlo rozloučit se s běhavým technikem. „Pro mě není argument, že se vrací Zavoš. S ním jsem odehrál skoro celou minulou sezonu a fungovalo to. Kryl jsem mu jakoby záda zezadu,“ povídá odchovanec Slovanu Bratislava. „Nikdy jsem nebyl gólovej. Jsem spíš na černou práci, kterou jsem dobře odváděl. Výsledky byly dobré a můžu se tím ohánět,“ pokračuje. „Každý si může říkat, co chce, ale minulý rok byl perfektní a já byl u toho.“ Svůj konec ve Zbrojovce ale přijal. Scény nedělal. „Trenér nám to řekl přímo do očí. Nikoho za náma neposlal, nedozvěděli jsme se to za zádama ani přes esemesku,“ oceňuje Lacko. „Beru to jako krok do života. Změny se nebojím a snažít se vzít z toho to pozitivní.“
Klíčový muž Zbrojovky v éře trenéra Václava Kotala se nestresuje, jak se bude jeho fotbalová kariéra odvíjet dál. „Mám ještě smlouvu na půl roku, můžu zůstat v brněnské juniorce,“ poznamená Lacko. „Spíš než hledání angažmá si zatím užívám svátky,“ pousměje se.
Zbrojovka by se nebránila záložníka, který v dubnu oslaví třicetiny, vyslat na Slovensko. „Mám svoji hlavu a nechci, aby mi někdo do toho kecal a nutil mě,“ podotýká Lacko.
Na jihu Moravy se usadil, loni se mu narodila dcerka Melanie. Ve Znojmě chce na jaře začít stavět dům, v červnu plánuje svatbu. „Kdybych hrál v zahraničí, všechno by bylo komplikovanější.“
Nabízí se varianta, že by se rodák z Bratislavy vrátil do druholigového Znojma, ve kterém působil dlouhých devět let. „Ve městě potkám deset lidí a všichni mi říkají: Vrať se do Znojma,“ líčí Lacko pobaveně. „Naše výsledky jsem ale bral strašně vážně a už bych to nechtěl zažít. S lidmi kolem fotbalu mám dobrý vztah a nechci to zkazit tím, že bych tady hrál a nedařilo se. Nechci, abychom se na sebe koukali skrz prsty,“ dodává záložník, jenž bude na jaře na dálku držet palce bývalým spoluhráčům z Brna. I to naznačuje, že žádnou zášť necítí. „Doufám, že druhý půlrok si to na hřišti snad sedne. I když, co jsem slyšel, má dojít pět hráčů. Toho se trochu bojím.“