„Krásnej pocit. Už když jsem byl v dorostu, říkal jsem, že můj největší sen je dát gól za Spartu na Letné a oslavit vítězství s fanoušky,“ těšilo Pulkraba po utkání, do kterého naskočil jako náhradník až ve druhém poločase.
V lize máte úžasnou bilanci: osm zápasů, pět gólů. Co to s vámi dělá?
A to mi ještě v Liberci jeden neuznali... Pro sebevědomí je to určitě dobře. Vlastně to teď proti Jablonci byla moje pátá střela v lize a pátý gól. Nad tím když se zamyslím, je to celkem vtipný.
Co při gólu rozhodlo? Dobrý výběr místa?
Hledal jsem si místo na přední tyči, ještě jsem si tam ukázal a Kara (Karavajev) to tam parádně trefil. Podařilo se mi to krásně líznout, že to tam takhle zapadlo.
První ligový gól jste dal za Liberec, kde jste na jaře hostoval. Je teď radost jiná?
Tehdy jsem byl určitě vyklepanější. Když to na mě letělo, ještě jsem se třásl (úsměv). Teď to bylo všechno rychlejší, neměl jsem čas moc přemýšlet. Prostě jsem tam vletěl, trefilo mě to do hlavy a spadlo to do brány.
Nastoupil jste už v pohárovém utkání v Dánsku. Cítíte, že na vás začíná trenér sázet?
O tom bych zatím nechtěl mluvit. Máme tady Lafiho, který dal zase dva góly... Vůbec nevím. Ale je určitě dobře, že jsem dal první gól. Jako útočníkovi se mi počítají, tak uvidíme, jak to bude dál. Třeba se tam jednou dostanu.
Na začátku sezony jste šanci nedostával. Nebyl jste už trochu nervózní?
Ani ne. Měl jsem trochu zdravotní problémy a čekal jsem, až šance přijde. Věděl jsem, že až se to stane, budu jí muset chytnout za pačesy. Je to Sparta, konkurence je tady velká. Věděl jsem, že budu muset hrát opravdu dobře, abych se na hřiště dostal.
Dlouho se řešilo, jestli byste neměl odejít na další hostování. Sám jste chtěl spíš zůstat?
Samozřejmě. Když jsem se dozvěděl, že by mohla být šance, chtěl jsem zůstat ve Spartě. A porvat se o to.
