„Ohromně těžký zápas. Vedro, na to teď nejsme moc zvyklí. I za poločas jsem toho měl až až,“ líčil po utkání. „Beer Ševa byla hodně silná fyzicky, hráči dobří na míči. Moc si toho vítězství ceníme.“
A vy si určitě ceníte gólu. Byl nejdůležitější v životě?
To určitě. Jednoznačně.
Ale chvíli jste se ani neradoval. Bál jste se, jestli jste nebyl v ofsajdu?
Díval jsem se na rozhodčího, protože jsem tam byl až nepochopitelně úplně sám. Říkal jsem si, jestli náhodou nejsem v ofsajdu. Ale centr byl po ose, to by ani ofsajd být nemohl. Přesto jsem se radši koukal, mrzelo by mě, kdybych se radoval zbytečně.
I po pár vteřinách se zdálo, že štěstím ani nevíte, jak se radovat...
Jo, to máte pravdu. Byl jsem takový vyšťavený, ani se mi nechtělo někam běhat. Ale byly to krásné pocity.
Už před poločasem si vás kouč Holoubek zavolal a předával vám pokyny. Stihl jste se během pauzy srovnat s tím, že půjdete do tak důležitého zápasu?
Prostě jsem šel, moc jsem nad tím nepřemýšlel. Moje úloha byla jasná.
Jaká? S čím vás trenér poslal do hry?
Vlastně stejné pokyny jako vždycky. Chodit do soubojů, vyhrávat hlavy, udržet balon nahoře. V první půli se to moc nedařilo, ve druhé už snad celkem jo. Dostali jsme se třeba i nákopem na jejich polovinu, z toho jsme vlastně vytěžili i gól.
Vítězství bylo dost šťastné, souhlasíte?
Asi jo, ale spíš bych řekl vybojované. V posledních deseti minutách nás opravdu hodně tlačili, síly docházely. Vedli jsme 1:0 a hlavně jsme nechtěli už dostat gól, proto jsme se zatáhli. Ale za druhý poločas jsme si tenhle výsledek zasloužili.
Jak jste se srovnal s pekelnou atmosférou, kterou fanoušci vytvořili?
Trochu podobné to bylo v Bukurešti, tam jsem ještě nenastoupil, měl jsem ještě sevřený zadek (smích). V Southamptonu to bylo stejné. Tady byla vyloženě nenávistná atmosféra, ale mně se v tom hraje líp. Líbí se mi, když se řve. A my jsme ty fanoušky vítězstvím utišili.
Proto teď skupinu po třech zápasech vedete. To je po úvodní porážce v Anglii překvapení i pro vás, ne?
Je to nečekané. Úžasné. Ale musíme dál dělat všechno pro to, abychom se dostali do jarní fáze.
O víkendu vás čeká další těžký soupeř, Plzeň. Jak těžké je zvládnout dva takové zápasy rychle po sobě?
Bude to určitě těžké. Cesta domů, hned trénink, pak už zase jedeme do Plzně... Nevím, nedokážu říct. Sám zatím netuším, jak se s tím tělo popasuje. Ale myslím, že to zvládneme, že budeme připravení.
